“Squatting není problém, ale řešení”, tak s tímhle heslem nám vyrazila pražská zlatá mládež opět do ulic. Proč zlatá? Inu stačí se podívat na záběry a zavzpomínat, kdo z toho prostředí vzešel. Určité se nejedná jen o ukňučenou Kačku Jacques. Nového pokusu se například zúčastnil i zeleňoučký rebel a frajírek Stropnický, pro kterého i vzhledem k rodičům určitě není problém si zajisti předražený byt v centru Prahy. To by bylo zřejmě málo revoluční, a tak se sebere pod vidinou nějakých těch drobňáků pár narkomanů, s výhledem na dobrodružství se přidá několik zmatených adolescentů a jde se s písní na rtech dělat revoluce.
Když už tito anarcho-komunisté chtějí bydlet alternativně, mají si pořídit rozpadlý statek někde na venkově. Při troše snahy by se našel jistě uvědomělý mecenáš či nadace, co neví, jak nejneúčelněji vyhodit oknem dotace z EU. To ani nezmiňuji pro tyhle jistě nepřijatelnou variantu, tedy si na něj vydělat poctivou prací. Jenže práce této „komunitě“ nejspíše smrdí a zde je zakopaný pes. Takovýto statek by se musel neustále udržovat a opravovat. To je jednodušší obsadit opuštěný dům a po jeho totální devastaci jít dál.
Jak to vypadalo ve vyklizeném squattu Milada škoda mluvit. Za takový nepořádek by se styděl i mnohý bezdomovec. Zabraný dům v centru má i další výhodu. Na zde pořádané feťácké dýchánky, tedy pardon, vlastně alternativní kulturní akce, se může jednoduše sjíždět verbež z celé Prahy. Že by mohli mít lidé v okolí problém se nepřipouští. Jejich smůla , když nechápou ty výhody alternativního a multikulturního života a navíc stejně jsou to určitě nenávistní neo-něco. Stížnost studentů obývajících v případě squattu Milada nedaleké koleje mluví sama za sebe. Zde se nejedná o žádné zatrpklé důchodce, nýbrž o lidi, co se jistě také rádi baví, ale i pro ně toho bylo zřejmě již přespříliš.
Policie tentokrát zavčas a vcelku razantně zasáhla, po dlouhé době ji lze konečně pochválit. Nic nesmí být zadarmo, lidé si takto získaného totiž pak vůbec neváží. Výstavba levných (třeba i státem dotačně podporovaná) sociálních a rozjezdových bytů pro mladé rodiny s dětmi je ovšem něco jiného. Bohužel, zde se raději dají peníze na nepřizpůsobivé.