Proč ožívá stará duchovnost? (druhá část)

Přírodní náboženství V druhém vyprávění se rodnověří představuje jako přírodní náboženství, založené na toleranci a radostné úctě k rozmanitosti života. Dle tohoto vnímání je to slepá ulička hegemonních univerzalistických světonázorů, co  povzbuzuje zájem o pohanský postoj a jeho potřebu. O prospěchářské koncepci přírody  se prohlašuje, že přivedla lidstvo na pokraj ekologické katastrofy, které se lze vyhnout jen […]

Continue reading → Proč ožívá stará duchovnost? (druhá část)

Proč ožívá stará duchovnost? (první část)

Tento článek zkoumá příčiny soudobého oživování předkřesťanské duchovnosti. Jako materiál této analýzy sloužily texty napsané ruskými rodnověrci. V těchto textech bylo zjištěno devět témat. Ta se dělí do tří kategorií, pojmenovaných «nacionální obnova», «přírodní náboženství» a «nová éra staré duchovnosti». Teoreticky článek vychází ze sociologického studia pozdně moderní religiozity. Je pozorováno, že rodnověrská interpretace obnovy pohanství často […]

Continue reading → Proč ožívá stará duchovnost? (první část)

Polemika nad studiem náboženství (pátá část)

Důvod pro napsání článku o konceptech «rodnověří» a «novopohanství» vzešel z obtíží, s nimiž jsem se setkala při posuzování nejvhodnějšího výrazu, jenž by se měl používat. Zvolila jsem koncept «rodnověří», protože  považuji za eticky sporné používat výraz, který nepoužívají samotní věřící. Také jsem shledala, že výraz rodnověří je více informativní a výstižnější. Nicméně jsem si dále vážně […]

Continue reading → Polemika nad studiem náboženství (pátá část)

Novojazyčnictví či rodnověří? Reflexe, etika a ideál náboženské tolerance v rámci studia náboženství (čtvrtá část)

Novojazyčnictví – nebo rodnověří? Jak jsem zmínila na začátku tohoto článku, zjevně neexistují rodnověrci, kteří by pro své náboženství používali výraz neojazyčestvo. Někteří schvalují výraz jazyčestvo, (pohanství) [18], ale poněvadž někteří mají silné námitky, rozhodla jsem se užívat slovo rodnověří, jež je široce přijímáno jako platné označení náboženství. Někteří badatelé používají výraz jazyčnictví (jazyčestvo), ale […]

Continue reading → Novojazyčnictví či rodnověří? Reflexe, etika a ideál náboženské tolerance v rámci studia náboženství (čtvrtá část)

Novojazyčnictví či rodnověří? Reflexe, etika a ideál náboženské tolerance v rámci studia náboženství (třetí část)

Studium rodnověří Kromě problémů spojených se studiem pohanství celosvětově existují další rysy rodnověří, které studium dále komplikují. V rámci rodnověří se vyskytují nápadné nacionalistické tendence a dokonce extrémně pravicové rasistické názory, jež od počátku poznamenávají hnutí a jeho studium. Toto je jeden z hlavních důvodů, proč mnoho badatelů zaujalo spíše kritický postoj k výzkumu rodnověří. Ve své vědecké […]

Continue reading → Novojazyčnictví či rodnověří? Reflexe, etika a ideál náboženské tolerance v rámci studia náboženství (třetí část)

Novojazyčnictví či rodnověří? Reflexe, etika a ideál náboženské tolerance v rámci studia náboženství (druhá část)

Výzkum pohanství Jedním z klíčových momentů, pokud jde o studium pohanství, bylo v roce 1989 vydání studie Tanyi Luhrmannové o britské magické subkultuře Persuasions of the Witch’s Draft [Čarodějnická náboženství]. Navzdory skutečnosti, že Luhrmannová byla citlivější než někteří dřívější autoři, jako např. Gini Graham Scottová ve své předsudky prostoupené knize Cult and Countercult [Kult a kontrakult], Luhrmannová […]

Continue reading → Novojazyčnictví či rodnověří? Reflexe, etika a ideál náboženské tolerance v rámci studia náboženství (druhá část)

Novojazyčnictví či rodnověří? Reflexe, etika a ideál náboženské tolerance v rámci studia náboženství (první část)

Rodnověří je název, jímž své náboženství označují moderní vyznavači předkřesťanského slovanského duchovna. Nicméně, mezi ruskými badateli se používá termín «neojazyčestvo» (novopohanství). Rodnověří skutečně patří v rámci mezinárodního výzkumu k širší skupině náboženství zvaných pohanská a výraz  «neojazyčestvo» může  působit informativněji než méně známé «rodnověří». Nicméně existují vážné důvody k tomu, aby se v rámci veděckého […]

Continue reading → Novojazyčnictví či rodnověří? Reflexe, etika a ideál náboženské tolerance v rámci studia náboženství (první část)

Ruské rodnověří – diskuse o svébytném tradicionalismu (část druhá)

Závěrečná část přednášky na Mezinárodní konferenci ve francouzském Bordeaux, 2007.  II. Zkreslování obrazu  Globalismus vs. nacionalismus Mnoho rodnověrců má negativní postoj vůči globalizaci a zastává velmi slavofilní ideály, dle nichž by mělo Rusko jít vlastní cestou a zavrhnout cizí vlivy. Na druhé straně tyto argumenty nutně nevylučují spolupráci či komunikaci s jinými kulturami. Heslo „jednota v mnohosti“,  které […]

Continue reading → Ruské rodnověří – diskuse o svébytném tradicionalismu (část druhá)

Ruské rodnověří – diskuse o svébytném tradicionalismu (část prvá)

Autorka působí na institutu Aleksanteri, Universita Helsinki.  Následující text je první část její přednášky na Mezinárodní konferenci ve francouzském Bordeaux, 2007. Soudobé slovanské pohanství, rodnověří, je náboženství, jež se snaží kombinovat princip víry a ideál tradice a tradiční komunity. V několika výzkumech bylo poznamenáno, že rodnověří zahrnuje silné nacionalistické a dokonce xenofobní tendence. Rodnověří lze pojímat jako reakční protireakci […]

Continue reading → Ruské rodnověří – diskuse o svébytném tradicionalismu (část prvá)