Výzkum pohanství
Jedním z klíčových momentů, pokud jde o studium pohanství, bylo v roce 1989 vydání studie Tanyi Luhrmannové o britské magické subkultuře Persuasions of the Witch’s Draft [Čarodějnická náboženství]. Navzdory skutečnosti, že Luhrmannová byla citlivější než někteří dřívější autoři, jako např. Gini Graham Scottová ve své předsudky prostoupené knize Cult and Countercult [Kult a kontrakult], Luhrmannová načrtla drsný metodologický odsudek. Při své práci v terénu dostatečně nevysvětlila svou pozici badatele a když kniha vyšla, mnoho lidí, které studovala, se cítilo oklamáno. Několik badatelů skutečně dosvědčilo, že vstoupit do této sféry bylo obtížné ještě po deseti letech kvůli nedůvěře k badatelům, kterou vyvolalo chování Luhrmannové. Ta překročila etické zásady antropologické práce v terénu, i když snad ne záměrně. Nicméně její analýza a základní přístup, který přijala, také vykazuje jisté eticky sporné rysy. Hlavní otázkou Luhrmannové bylo, proč lidé začnou věřit v magii. Luhrmannová vznesla tuto otázku a hledala odpověď způsobem, který naznačoval, že takovou víru považuje za a priori iracionální a falešnou. Navíc proto, že mnoho lidí, které studovala, nemělo pocit, že její interpretace a závěry jsou právoplatným popisem jejich zkušeností, diskutuje se i o tom, že její teorie ,výkladového posunu‘ vypovídá více o Luhrmannové samotné než o magicích, které studovala. [8, str. 75–76]
Od vydání knihy Luhrmannové studium pohanství exponenciálně narostlo. Dnes jsou etické otázky výzkumu skutečně ústředním bodem metodologických diskusí o studiu pohanství. Lze to vysvětlit zvláštní rolí pohanství v moderní společnosti, která badatele vlastně nutí k citlivosti k otázkám kritiky a etiky. Ačkoliv v posledních letech různé formy pohanství podstatně navýšily počet přívrženců, pohanství stále představuje okrajovou formu religiozity, která je v mainstreamové západní společnosti často považována za deviantní. Tlaky na badatele pohanství, aby byli objektivní a etičtí, vlastně přicházejí ze dvou a dokonce protichůdných směrů. Protože pohanství představuje nekonvenční religiozitu, zachází se s ním nejen na veřejnosti, ale i v akademických diskusích, jiným způsobem než s konvenčním náboženstvími. Čas od času se zdá, že se na pohanství stále aplikuje antropologické tabu vůči «osvojení si zvyků», kdežto v konvenčnějších náboženstvích obvykle není status zasvěcence vnímán jako problematický. Lze např. poznamenat, že ve své studii Luhrmannová cítila nutnost oznámit, že při svém studiu v žádném případě v magii nevěřila. Luhrmannová skutečně velmi dobře vystihuje dvojí tlak na badatele pohanství. Vypráví o tom, jak ji během psaní její profesor obviňoval z nedostatku objektivity, zatímco někteří dotazovaní, kteří její text četli, jej považovali za příliš «klinický». [9, str. 139] Přesto se nesmí zapomenout na to, že existuje množství případů, kdy pohané byli za své náboženství pronásledování, ztratili své zaměstnání či jim byly odebrány z péče jejich děti. [10] Badatelé možná cítí odpovědnost napravit své nepochopení pohanství. Takové poslání nicméně může natolik infikovat studium, až se začne blížit omluvě. Jone Salomonsenová rozděluje studium pohanství na dva proudy, které odpovídají dvěma očekáváním z vnějšku, a nazývá je «redukcionistická sociologie» a «legitimní antropologie ». [11, str. 47] I když se mnoha studiím pohanství podařilo vyhnout se těmto úskalím, je vůbec psaní o pohanství ještě často považováno za tím či oním způsobem polemické.
Příště: Studium rodnověří
Poznámky:
8. Viz srov. Harrington, M. Psychology of Religion and the Study of Paganism // Researching Paganisms (Eds.) Blain, J. Ezzy D. & Harvey G. AltaMira Press. – Walnut Creek, 2004. – str. 71–84.
9. Luhrmann, T. M. Persuasions of the Witch’s Craft. Ritual Magic in Contemporary England. Harvard University Press. – Cambridge, Massachusetts, 1989.
10. Harvey, G. Ritual Abuse Allegations, Incitement to Religious Hatred: Pagans and Christians in Court // New Religions and the New Europe (Eds.) Towler R. Aarhus University Press. – Aarhus, 1995. – str. 154–170.
11. Salomonsen, J. «I am a Witch – a Healer and a Bender.» An Expression of Women´s Religiosity in Contemporary USA: Thesis presented for Doctor Theologiae. – University of Oslo, 1996.