Rotující kolo je nejstarší náboženský symbol v Evropě a nachází se vyrytý ve skalách již od doby kamenné. Symbolizuje kruhový pohyb všeho v našem univerzu.
Čtyři paprsky kola představují nejdůležitější hlavní svátky (zimní a letní slunovrat, jarní a podzimní rovnodennost), období (zima, jaro, léto a podzim), životní fáze (znovuzrození, narození, život a smrt), denní fáze (noc, ráno, den a večer), živly (vzduch, oheň, voda a země), fáze měsíce (zatmění, dorůstání, úplnost a ubývání), lidské tělo (hugr, hamr, vörðr a lík), hlavní nebeské směry (sever, východ, jih a západ) atd., vše otáčející se kolem osy (wyrdu, stromu života, duše, ånd, centra), jako kolo na vrcholu májky.
Rotující kolo může být konstruktivní, život dávající a tvůrčí, stejně jako destruktivní, život beroucí a ochranné. Když se otáčí po směru hodinových ručiček, jde o sluneční kolo, které posílá sílu do světa z wyrdu. Když se točí doleva je to Tórovo kladivo, které posílá sílu do wyrdu ze světa. Kolo je hřejivým ohněm slunce, které nás také dokáže spálit; je to životadárná voda, která nás zároveň může utopit. Vytváří život, ale také život odnáší.
Pokud je použito v náboženském kontextu, sluneční kolo urychluje procesy a Tórovo kladivo je zpomaluje nebo mění. Oba symboly můžou být v jakémkoliv případě pozitivní a negativní, tvůrčí a ničivé, v závislosti na situaci.
Smyslem cyklické existence je zdokonalení, povznesení k bohům. Nakonec, po projití neurčitým počtem cyklů, budeme dostatečně zdokonaleni, abychom byli schopní vrátit se do Ásgardu, centra slunečního kola; říše elfů.
Rotující kolo představuje nejpodstatnější část našeho systému víry, základ našeho náboženství a na vše v našem univerzu by mělo být pohlíženo v tomto světle.
Varg Vikernes
25.9. 2006 (Tromsø, Norsko)
„Listy padají, když vánek fouká
na jaře jiné rostou,
jak odcházejí a přicházejí
tak na Zemi činí lidé.“
(Glaukos v Achillově příběhu)