Nebudu zde rozebírat výsledky jednotlivých stran ani klít nad neutěšeným stavem dnešní společnosti. Zaměřím se spíše na postřehy, které jsem zaznamenal v oblasti ovládaní mas. Volby jasně ukázaly, že lidé jsou ve své podstatě stádo ovládané sdělovacími prostředky a politické povědomí většiny národa je naprosto mizivé. O výsledku voleb tedy více než programy stran a činy politiků rozhoduje mediální obraz, rozvíření nízkých lidských pudů pomocí vyvolávání strachu ze všeho možného (např. z následování Řecka). Volby rovněž dokázaly, že závisí spíše na grafice a formě než na resumé sdělení. Na vzhledu a vystupování politiků více než obsahu toho, co říkají.
Opravdu stále více vstupujeme do přízemního kybernetického věku, kdy staré způsoby propagandy nefungují a nové se teprve formují. Všestranně psychicky přetěžovaní lidé se již neřídí selským rozumem, nýbrž podléhají primitivním emocím a nechají se ovlivnit bezzubými klišé. Šíleně se rovněž mění struktura společnosti, kdy již kolektivy netvoří zaměstnanci firmy, návštěvníci stejné hospody či sportovci v určitém klubu. Vznikají nám zde od reality odtržené sociální sítě, kde se hvězdou může stát i totální nýmand, který v přestávkách mezi virtuální vychloubáním o své úspěšnosti přemýšlí, kde sežene pár stovek, aby ho telekomunikační firma neodstřihla od netu.
Tuto změnu více postřehla „pravice“, kdežto socani téměř ryze vsadili na archaismus, tedy vynaložili obrovské částky na billboardy a reklamu v tisku, která prakticky nikoho neosloví. Téměř nulová přítomnost v moderních způsobech komunikace jim pak prakticky na 100% odcizila mládež. Dostáváme se tak k mnoha paradoxům, kdy např. vysokoškoláci fanaticky orodují za stranu, která slibuje zavedení školného, což by mnohým z nich znemožnilo studium. Naopak pravice zde zafungovala mnohem lépe a jen díky její totální zkorumpovanosti a sociální necitlivosti nedosahuje ještě více zdrcujícího vítězství.
Dalším postřehem je totální stádovost, kdy lidé na základě chování svého okolí (třeba i toho virtuálního) dospívají k tomu, co je zrovna „trendy“ a při volbách se pak neřídí svými zájmy, nýbrž se opičí. Zde opět více zabodovala „pravice“, kdy se ji podařilo vytvořit dojem, že každý mladý úspěšný člověk volí ji. A kolik mladých lidí v dnešní extremně konzumní době, kdy se úspěšnost přepočítává na peníze, pochybuje o svém brzkém sociálním vzestupu? To, že se zrovna hrabe ve sračkách přeci nic neznamená. Halasným deklarováním podpory liberální pravici si pak mnozí zřejmě snaží navenek vylepšit svůj sociální status.
Dostávám se tedy konečně k poučení, které nám může velice pomoci v další činnosti. Ukazuje se totiž, že není potřeba mít k dispozici milionové částky, stačí investovat čas a nadšení do sociální komunikace. Pár aktivních nadšenců pomocí řetězových e-mailů, tvořením jednodušší grafiky zvládne ovlivnit společnost více než draze zaplacená reklama. Samozřejmě, účinnosti profesionálních agentur my nacionalisté zřejmě nedosáhneme, ale je potřeba vytvářet povědomí o našich myšlenkách a budeme-li dostatečně aktivní, ty mohou časem zapustit i hlubší kořeny.