Mnoho lidí se i na nacionalistické scéně ohání konzervativním smýšlením. Nepovažuji to za správnou cestu, neboť se zde minimálně nabízí zásadní otázka: Co chtějí konzervovat? Odpověď zřejmě neznají ani oni sami. Zachránit tradice zní lákavě, i já sám se k tomu přikláním, jenže vývoj společnosti jde nezadržitelně dál, a tím se ambice konzervativců mění v pouhé zpomalování nevyhnutelného. Chceme-li dosáhnout zvratu, obrátit kormidlo směřující nás do nenávratné zkázy, je nutno přijít s revolučním hnutím, rozbořit vše staré a ztrouchnivělé. Spálit na popel i s cizopasnými červotoči rozežírajícími dnešní starou barabiznu, v níž přežíváme.
Kam směřuje politika dnešních konzervativních pravicových stran, vidíme denně. Okázalá dětinská radost z drobného úspěchu, přičemž desítky snah o rozvrácení rázu evropské civilizace projdou nepovšimnuty. Zabrání evropské ústavě a za pár let to zde máme stejně v horším provedením, jenom pod jiným názvem. Brání se nekontrolovatelnému přistěhovalectví, ale pouze povrchně, takovéto divadélko pro původní obyvatele hořících předměstí. Při snaze čelit ohrožení islámem sáhnou k pověstnému vymýtání čerta ďáblem a neváhají se spojit se sionisty. Tak je to u konzervativcům se vším, pouze pokrytecké a hlavně zoufale naivní snahy. Proto se raději zaměří na vlastní krev, co neměla tolik úspěchu a padla v sociální struktuře níže než oni, a je jedno zda vlastní vinou či ne. Proti té budou štvát masy zatímco s cizokrajným bankéřem se poplácávají po ramenou.
Utápí se v hrůzném elitářství, kdy hájí jen svoje osobní momentální zájmy. Spolčit se s blekotajícím odnárodněným knížepánem a proradnou křesťanskou krysou Kalouskem mluví samo za sebe. Svoboda je jimi ořezána pouze na beztrestnost v plundrování národního bohatství. Škoda mluvit, kolikrát je i ta opovrhovaná levice národněji orientována. Vlastenectví se jim hodí pouze k ohlupování mas a prosazování vlastních mocenských zájmů. Jediné, co chtějí uchovat (konzervovat), jsou jejich majetky a výsady. Prostými lidmi tvořícími základ a bohatství národa opovrhují, jsou pro ně jen hlupáky, po jejichž zádech se derou do výšin.
Chceme-li uspět, musíme nabídnout něco nového a neotřelého. Sám se musím přiznat, že stále dumám, jakou přesnou podobu by mělo mít mladé revoluční hnutí. Chce to hledat, zkoušet a neváhat experimentovat či tvořit různé syntézy. Je jasné, že mnoho pokusů brzy zanikne, jiné budou pouze přežívat v hlubokém podzemí. Nikdy však nevíme, zda některý z nich nezažehne pověstnou jiskru a nespustí požár, z něhož jak bájný pták Fénix z popela povstane nová Evropa.