U mnohých příznivců odkazu předků můžeme pozorovat vývoj jistým směrem. Tímto myšlenkovým posunem je absolutní útěk od současné reality, mnohokrát spojený rovněž s přizpůsobením se potřebě korektnosti. Kdy tento posun je často provázen vrhnutím se na téměř hnidopišské rýpání se v kusých informacích z minulosti, přičemž současné problémy společnosti jdou plně mimo ně. Stejně nejde nic změnit a pipláním se ve všemožných ornamentech, lingvistických hračičkách otvírám jistě „velkolepé“ možnosti do budoucna. Tato a zřejmě i spousta jiných absurdních představ provází tyto novodobé „Blouznivce našich hor“.
Znalost historie, poznání duchovních podstat jistě není na škodu.Zde se lze výborně poučit pro současnost i budoucnost. Jenže pak musí následovat aplikace minulosti do současnosti ve jménu lepší budoucnosti. Toť vše. K čemu nám jsou nepoužitelní filozofové, potrhlí rádoby historici, když nejsou schopni oslovit širší masy. Vše je třeba předložit lidu v zábavné a jasné formě. Ne popsat stohy papírů nic neříkajícími za vlasy přitaženými hypotézami, které nikdo nečte a pouze na ně padá prach.
Popularizace našich myšlenek a jejich prezentace v lidové formě je nezbytností. Pouze tak budeme schopni překročit dosavadní stín malé skupiny podivínů. Nemá smysl rezignovat a tvořit něco jenom pro vlastní potřebu. Cílem každého hnutí, duchovního směru je expanze a snaha o dosažení dominance. Ne jinak tomu musí být u nás. Pro další šíření je třeba si osvojit moderních komunikačních technik a vycházet ze všeobecných zásad. Mezi které jednoznačně patří srozumitelnost, jednoduchost a jasnost našich myšlenek a představ.
Teprve až po upevnění našeho postavení ve společnosti bude čas na vytváření té „omáčky“ kolem. Utvrzování se ve správnosti našich názorů pomocí bádání a rozebírání jednotlivých aspektů dopodrobna. V současné době a se současným lidským potenciálem se jedná o luxus, který si rozhodně nemůžeme dovolit. V jednoduchosti je totiž síla.