Má práce spisovatele je bohužel známa kvůli knize “Vargsmål” (Vargova řeč), kterou jsem napsal na konci roku 1994, když mi bylo 21. V té době jsem byl právě odsouzen na 21 let a byl jsem asi rok v izolaci v bezpečnostním bloku bergenského vězení. Napsal jsem tu knihu proto, že jsem cítil silnou potřebu se bránit proti všem těm mediálním lžím a lživé propagandě. Byla mi zastavena veškerá korespondence, mohl jsem telefonovat jen 10 minut týdně a mít každý týden jednu (hodinovou) návštěvu, takže psaní knihy pro mě byl v podstatě jediný způsob, jak odhalit lži médií a odmlouvat.
“Vargsmål” byl napsán ve vzteku, když jsem byl mladý a v izolaci, a kniha je tím poznamenána. Ještě více jí uškodilo, že mi vedení věznice zabavilo její rukopis a několik let jsem si nemohl ani přečíst korekturu. Byl to nedokončený rukopis, který se skládal z několika různých článků, a v ideálním případě bych před jejím vydáním udělal jisté změny, ale to jsem nemohl. Nakonec jsem to vzdal a vydal ji, jak byla – se všemi chybami a ne příliš vyváženými články. Došel jsem k závěru, že je lepší žít s nepříjemnými chybami, než knihu nevydat vůbec.
Dalším problémem “Vargsmålu” je, že byl napsán speciálně pro Nory. Považoval jsem za samozřejmé, že čtenář je obeznámen s dějinami a stavem norských médií. Z tohoto důvodu bude kniha pro druhé trochu zvláštní, protože vždy nemají přehled nutný k pochopení toho, o čem vlastně mluvím.
Než byla kniha před pár lety přeložena do švédštiny, mohl jsem provést určité opravy, ale rozhodl jsem se nevypouštět z textu slabší články, ve snaze přijmout své chyby a žít s nimi, spíše než se pokoušet knihu “zrevidovat”.
Evidentně jsem nemohl přečíst ruský překlad, abych zjistil, jestli je dobrý nebo ne. Nejen že mám ruský slovník jako čtyřletý, ale co z ruštiny umím, jsem se naučil od mladých polských a litevských trestanců (kteří používají slova jako “korva” v každé větě), takže polovina toho, co znám, asi ani není gramaticky bezchybné.
S anglickými překlady to bylo nicméně jednodušší. Říkám překlady spíše než překlad, protože vím nejméně o dvou. Jeden jsem viděl roku 1999 a poslali mi ho kluci z www.burzum.com, jenže byl tak špatný, že jsem nevěděl, jestli se mám smát nebo brečet či co. Překladateli se povedlo přeložit věty typu “Jeg er germansk (“Jsem Teuton” nebo “Jsem Germán”) jako “Jsem Němec”. Proč bych proboha říkal, že jsem Němec? “Nemec” je v norštině vlastně “tysk“, a to se ani nepodobá slovu “germansk“, takže tato chyba je dost ohromující. Celý překlad byl tak strašný, že se mi ani nepodařilo ho celý přečíst. Jedna z věcí, s kterou se nedovedu srovnat, je hloupost a nezpůsobilost a tento překladatel byl tak neuvěřitelně hloupý či nezpůsobilý, že jsem musel přestat číst, abych nedostal infarkt nebo tak něco.
Mám obavu, že pokud lidé mluví o “Vargsmålu”, mají na mysli tento hrozivý pokus o anglický překlad. “Vargsmål” není dobrá kniha, s níž začít, ačkoliv si myslím, že v ní jsou jisté dobré názory, a pokud jsem znám pro překlad knihy, s níž není dobré začít, tak mě to příliš netěší (a my přece chceme, abych byl šťastný, ne?…)
Proto říkám, že bohužel je má práce spisovatele známa kvůli “Vargsmålu”. Nicméně, jediná další kniha, kterou jsem dosud vydal, je “Germansk Mytologi Og Verdensanskuelse” (Teutonská mytologie a světonázor), napsaná roku 1998 v norštině, takže ji zatím tolik lidí nečetlo. Nazval jsem ji “teutonská” raději než “skandinávská” výhradně proto, abych provokoval politicky korektní “intelektuály” v Norsku, kteří, jak se zdá, litují skutečnosti, že Němci (“ti hroziví nacisti”) s námi sdílí naše náboženské a kulturní tradice. Problém s vydáním knihy v Norsku jsou kvůli tomu, že jsem v Norsku bojkotován natolik, že jakákoliv forma distribuce bude vždycky beznadějná, a knihovny dokonce knížku odmítají brát a pokud ji vezmou, tak ji lidem odmítají půjčit (!?). Studentka, se kterou jsem mluvil roku 2003 v Tønsbergu, mi řekla, že knihovnice jí knížku půjčila, jen když ji ujistila, že ji potřebuje pro kompozici, kterou píše v souvislosti se svým studiem na vysoké škole, a že je již dost stará na to, aby ji kniha neovlivnila. Očividně máme v norských veřejných knihovnách politickou cenzuru. (Jak velice “demokratické”.) Jinými slovy, není divu, že nejsem příliš znám psaním o mytologii… Nemělo být pro nikoho překvapením, že média v Norsku tuto knihu zcela ignorovala, takže si myslím, že mnoho Norů ani neví, že existuje.
Třetí knihu jsem napsal norsky v roce 1999 a jmenuje se “EihwaR”. Jedná se o filozofický, politický a historický román ve formě dialogu mezi studentem a oponentem. V té době jsem již byl dostatečně trpělivý, takže jsem nespěchal s jejím vydáním, a po nějaké době jsem se rozhodl ji přeložit do angličtiny a název jsem změnil na “Náboženství krve”. Tento anglický překlad bude vydán, ale pravděpodobně ne dřív než v příštím roce, možná později (z taktických důvodů…).
Čtvrtou knihu jsem napsal také roku 1999 a to norsky a anglicky. V podstatě to byl překlad a interpretace “Völuspá”. Původně šlo o pokus použít text pro politické a náboženské účely, ale přepsal jsem politické interpretace, aby byly serioznější a stravitelnější a předpokládám, že ji vydám někdy v příštím roce, nebo možná později pod názvem “Runová Völuspá”. Zpočátku jsem měl v plánu ji zahrnout do jiné knihy (“Tajemství a mytologie starověké Skandinávie” ), ale nakonec jsem tak neučinil.
Pátou knihu jsem psal v roce 2000 a 2001, jmenovala se “Teorier” (Teorie), později jsem název změnil na “Theories”. Polovinu knihy jsem napsal norsky, ale pak jsem si to rozmyslel a dopsal ji anglicky. (Jak “velice” praktické…). Osahovala několik kratších příběhů o prehistorickém věku a představovala některé teorie o původu různých zvyků a víry naší a našich předků, ale celou knihu jsem nakonec hodil do koše. Tuto knihu zmiňuji jen proto, že někteří lidé o ni ví, a jestliže se tomu diví, mohu říci jen to, že nebude vydána, místo toho jsem některé ideje recykloval v jiných knihách.
Šestou knihu jsem psal anglicky v letech 2003 a 2004. Jmenuje se “Kult Hel” a jedná se o jakousi goticko-fantasy povídku. Je to fiktivní příběh, částečně vycházející ze skutečných událostí, a pravděpodobně bude nejzajímavější pro příznivce black metalu a gotiky. Mimochodem obsahuje některé “teorie” z páté knihy a části krátkého příběhu “Perþ”. Tato kniha bude s největší pravděpodobností vydána příští rok.
Sedmou knihu jsem napsal roku 2004 a v první řadě jde o anglický překlad Germansk Mytologi Og Verdensanskuelse” (GMV), ale je také přepsána a vylepšená. Tuto knihu jsem nazval “Tajemství a mytologie starověké Skandinávie” (MMAS). V jistém smyslu jde o stejnou knihu, ale udělal jsem v ní tolik změn a přidal k ní tolik nového materiálu, že je to v podstatě zcela nová kniha. Na rozdíl od GMV obsahuje popis všech hlavních svátků, starověkého pohanského kalendáře a pohanského náboženství (nejen pouze mytologie). Tato kniha bude také s největší pravděpodobností vydána příští rok.
Dvě poslední knížky bych nikdy nenapsal, kdybych v říjnu 2003 nebyl ve vazbě, takže v jistém smyslu jsem šťastný, že se tenkrát všechno tak pokazilo. Tehdy jsem byl denně 24 hodin v cele asi po devět měsíců, četl jsem knihy, dělal si poznámky, zpracovával jsem informace a v podstatě jsem pronikal hlouběji do materiálů. Bylo to vlastně velmi plodné (no, v této souvislosti určitě). Velmi dobře chápu, proč lidé tráví čas v klášterech, kde je málo nebo vůbec žádné rozptýlení, a v tomto smyslu lze izolaci ve vězení srovnat s pobytem v klášteře – nebo spíš v poustevníkově jeskyni.
Také jsem napsal pár kratších příběhů, jeden z nich byl publikován na internetu (“Perþ”). Byl napsán norsky a nevím, jestli je anglický překlad vůbec dobrý nebo jestli si byl překladatel vědom toho, že byl míněn jako příběh pro děti. “Irminsul” je publikován, jestli chcete, jako “krátké pojedníní” a je v podstatě pouze první z 12-13 teorií, které byly napsány pro “Teorier/Theories”, byl vydán jako brožura. Jsem si také vědom toho, že byla vydána i “Příručka severských bohů a jejich jmen“. Šlo vlastně jen o seznam jmen a jejich překlady, který jsem, jako součást naší korespondence, poslal kamarádovi z Flander v Belgii, jenž se rozhodl ho vydat. Vychází z norských jmen uvedených v GMV a všechny informace v této brožuře lze nalézt jak v GMV (v norštině) tak v MMAS (v angličtině).
No, myslím, že toto jsou všechny knihy a brožury, které jsem zatím dokončil, takže v této souvislosti již nemám co říci.
Děkuji za Váš zájem.
Varg Vikernes
15. prosince 2004 a.y.p.s.
Zdroj: www.burzum.org