Kdyby existoval ďábel, tak by měl jistě podobu Kaddáfího. V duchu tohoto dualistického žido-křesťanského vnímání světa do nás sdělovací prostředky vrchem spodem hrnou někým zadanou propagandu. To, že se Kaddáfí ještě před rokem objímal se Sarkozym (a dalšími), jenž nyní na Libyi posílá letadla s bombami, je zapomenuto.
Nepopírám, že Kaddáfí je psychopatický magor, jenže takových v Africe či arabských státech je většina (ostatně nástup podobných sledujeme i v Evropě, a to od ředitelů firem až po politiku). V arabských zemích mohou vládnou buď diktátoři nebo islamisté. Mě osobně je milejší ten diktátor, ale demokracie požírá sebe sama a logicky fanatičtí vyslanci míru a svobody již myslet nedovedou. Stávají se fundamentalisty, stejnými jako ti mohamedáni. Vojenskoprůmyslové a ropné nadnárodní koncerny v jejichž žoldu šíří svou falešnou ideologii za svými zády vidět nechtějí.
Kdyby nám někdo řekl, že je třeba vystrnadit čínské a ruské firmy, jež se v Libyi uchytily, tak bych to i pochopil. Nanejvýše bych se zeptal, jakou cenu za to musíme zaplatit. Jenže pravda se zakrývá falešným klišé o svobodě a demokracii stále více. Mnoho lidí tomu nevěří a o to je propaganda intenzivnější. Výsledky násilného šíření demokracie vidíme v Iráku. Stabilní diktátorský režim rozvrácený bombami se zvrhává ve střet zkorumpovaných úředníčků, jež musí bránit armády interventů vůči islámským fanatikům. USA a Evropu to stojí neuvěřitelné peníze, jež pak bere vlastním občanům. O přílivu uprchlíků z těchto zemí do Evropy se raději již rozepisovat nebudu.
V Libyi to nemůže dopadnout jinak. O napojení „povstalců“ na islamisty se veřejně hovoří dlouho a těmhle dláždíme cestu k moci bombami. Jediný, kdo jásá, je zbrojní průmysl, staré zásoby zbraní mizí. Kaddáfi s nímž se dalo v poslední době nějak domluvit, i ten příliv uprchlíků z Afriky přes Libyi omezil, se nahradí chaosem, co nás v mnoha hlediscích přijde draho. Hlavně, že pár neomarxistů zajásá nad tím, jak pravda a láska zvítězila. To, že se plukovník i přes bombardování a všemožnou podporu NATO islamistických hrdlořezů udržel tak dlouho , jim nedojde. On asi v té své zemi zas tak málo oblíben nebyl.
Stejný černo-bílý dualistický náhled na svět se nám rozmáhá i v domácí politice. Někdo je označen za fašistu a už možnost vykoupení neexistuje. Nejlépe, kdyby se smažil v ohni pekelném již na zemi. Jak se nám snažil svědomitě uvědomělý katolík Kalousek namluvit v případě Bátory či Nečas varující ve výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy před extremisty. Máme se pravděpodobně na co těšit, zřejmě přijdou další politické procesy. Vlastní neschopnost a chyby je třeba zakrýt. Místo potírání korupce, tak nejspíše zase začnou hony na domnělé extremisty.