Zdravím všechny čtenáře. Rád bych se na pár řádcích pokusil sepsat krátký příběh ze života, který opravdu krásně vystihuje pokrytectví dnešní doby.
Brno, 7. Listopad, 14:00. Jako každé pondělí po skončení přednášek zamířím rovnou do své oblíbené restaurace Vegalite. Podnik se nachází v centru města a je specifický svým zaměřením na vegetariánskou a veganskou stravu, avšak nejen tím, už při vstupu vás hned napadne, že se zde nejedná pouze o bezmasou krmi. Nálepky všemožných „svobodných“ hnutí, zelené listy trávy a různé plakáty punkových kapel prozrazují o podniku již něco více. Avšak nic co brát v potaz říkám si, přeci jen, jdu se sem najíst a ne dělat politickou agitaci. Po vstupu se odehrávalo vše, jako vždy. Odložím si, sednu si, objednám a ve volné chvíli si odskočím. Najednou pozoruji, že mě při mé cestě probodávají cizí oči od vedlejšího stolu. Po návratu ke stolu se pozorovatelně změnilo i chování obsluhy – k horšímu. Přemýšlím, kde přesně jsem porušil ona uznávaná pravidla etikety, nicméně jasné odpovědi se mi nedostalo až do chvíle odchodu. Procházeje kolem stolu, u kterého jsem předtím sklidil tolik ošklivých pohledů, náhle slyším skřípavý zvuk židle a rychlé kroky. Od stolu zvedá neznámý mladý muž a oslovuje mne slovy:
„Hej, kořeňu!“, otočím se „sem už nikdy v tričku Burzum nechoď, nebo ti vyrazím zuby“, zeptal jsem: „Co máš za problém?“ odpověď přišla v mžiku, a tak nějak jsem (při pohledu na jeho zevnějšek) už její obsah tušil. „Tak chceš ty zuby vyrazit rovnou, řekl jsem ti, že s tím náckem už sem nikdy nechoď.“ Dále následovalo pár mouder o nacismu, rozbíjení obličeje a jiné svobodomyslné promluvy do duše.
Tak to tedy vidíte, pokrytectví se vyhýbá málokomu a i za obrázek na tričku už vás dnes můžou lidé napadat. Avšak aby nebylo jen negativních věcí v mém skromném vyprávění, bylo by dobré zmínit se o nějakém přínosu pro mě. Tak tedy jsem rád, že jsem se stal asi prvním dlouhovlasým vegetariánským náckem! 🙂 SH vám všem!! (smažený hermelín).