Musím se přiznat, že daný „komerční“ svátek mi před pár lety při jeho intenzivním „zavádění“ dosti lezl krkem. Otravná reklama a lidé nakupující předražené zbytečnosti však již patří ke každodennímu koloritu dnešní úpadkové konzumní doby. Dnes se tudíž zřejmě Valentýn kromě o něco větší kýčovitosti a zvýšené „aktivitě“ moderních konzumních lidí zas tak příliš z neutěšeného normálu nevymyká, přesto si dovolím k němu napsat pár vět.
Zabrousil jsem na Wikipédii, kde je vše stručně, ale zcela jasně popsáno. I u toho svátku, jak jinak, se jedná o křesťanskou „výpůjčku“ z jedné dřívější zvyklosti: „Svátek je pravděpodobně odvozen od svátku Lupercalia slaveném ve starověkém Římě. V předvečer tohoto dne byly do „urny lásky“ vloženy lístečky se jmény mladých dívek. Každý mladý muž potom tahal lísteček a dívka, jejíž jméno si vytáhl, se měla stát jeho „miláčkem“ v následujícím roce. „ Teprve později vznikla tzv. Legenda o svatém Valentýnovi: „Claudius vládce Říma, zakazoval svým vojákům, aby se ženili nebo jen zasnubovali. Bál se, že by chtěli zůstat doma u svých rodin a nešli do boje. Valentýn vzdoroval vládci a tajně oddával mladé páry. Byl zatčen a později popraven 14.února. Svátek Luprecalia splynul s oslavami údajného mučednictví Svatého Valentýna.“
Svátek nebyl příliš znám a rozšířen. Teprve snaha jednoho vychytralého obchodníka ho obnovila: „Tradice svátku sv. Valentýna byla obnovena v USA počátkem 20. století, když se Walter Scott, známý výrobce vánočních přáníček, ocitl na prahu bankrotu. Jako řešení vymyslel obnovu tradice sv. Valentýna, který se od roku 1907 slaví v USA. Jeho společnost do dvou let ztrojnásobila své zisky. Pokusů o zavedení tradice, při které by mohl Walter Scott prodávat svá přáníčka však bylo více. Nikoli všechny ale byly tak úspěšné jako tento. Například Den velké tmy, jako oslava všech slepců se velké přízni netěšil (1902), a tak byl po dvou marných pokusech nakonec nadobro zrušen.“
Myslím, že po těchto citacích není co dodat. Všemožné trendy se v dnešní době šíří rychlostí blesku a zpracování lidé jim více či méně podléhají. Škoda, že se neujal ten „Den velké tmy“, zde by se jednalo alespoň o originální nápad, ne o dvakrát zcizený svátek.