V tento čas, kdy se pomalu chýlí ke konci vláda runy Dagaz, která znamená den, se nám mnohé může jevit v denním světle jiné než v noci. Obrysy věcí skryté milosrdnou tmou náhle nabývají jiných tvarů a objevují se často vystaveny nemilosrdné pravdě. Denní světlo se také podílí na růstu a vývinu většiny živočichů a rostlin. Denní světlo znamená život a vývoj. V tento čas je také vhodné se zamyslet nad směřováním naší země a společnosti. Zůstane zde něco smysluplného k předání dalším generacím? Při letmém pohledu kolem sebe se stávám čím dál větším skeptikem a budoucnost vidím zahalenou do hávu občanských válek a nepokojů. Jinak totiž nikdy nedojde ke změnám, které by znovu pročistily ovzduší. Politické zřízení tlačí lidi stále níž a níž a až je srazí na skutečné dno, kdy nebudou mít co ztratit, může dojít a také pravděpodobně dojde k eskalaci násilností směřovaných proti státnímu zřízení. Je smutné, že zřejmě až tehdy se lidé vzchopí a pochopí, jak prozatím žili v iluzích o lepších zítřcích.
Dalo by se namítnout, že jde o vizi štvavou až šílenou, ale při pozorování vývoje společnosti si myslím, že jde o vizi vycházející z reality. Spousty lidí již mají dost současného systému, rádoby demokracie, která spočívá v tom, že u koryta se střídají stále tíž neschopní a povětšinou zkorumpovaní politici. Spousty lidí odmítají současný konzumní styl života a závody v hromadění majetku. Spousty lidí se navracejí k duchovnímu odkazu dávných předků, který vchází z dob, kdy ještě člověk rozuměl Matce zemi a ctil její zákony, kterými se také řídil. Ne jako dnes, kdy všichni máme prý stejná práva a jsme si i prý stejně rovni. Ve skutečnosti tohle nikdy neplatilo ani neplatí, od dob globalizování společnosti jsou pouze rovní a rovnější. A ti úplně nejrovnější pouze udržují ostatní v nevědomosti a poddanství těmito frázemi o demokracii a rovnosti. Přelidněnost planety také na optimismu nepřidává. Každou vteřinou je nás víc a víc a nejvyšší porodnost je kupodivu v zemích s největšími hospodářskými problémy a největší chudobou. Lidský rod jako celek, zřejmě totálně ztratil pud sebezáchovy na rozdíl většiny zvířat, která v čase nepříznivém pro smečku potlačují své rozmnožovací pudy. Pouze člověk žije v jakési iluzi o právu na život pro každého a v každý čas. To, že země tím trpí, už jaksi nebere v potaz. Země není nevyčerpatelná ani se nedá neustále nafukovat, jak se zřejmě mnozí domnívají. A země se umí a bude bránit…
Máme vůbec co zanechat našim potomkům? Kromě zničené přírody, krajiny poseté odpornými satelitními městečky a vše univerzální lásky a multikulturní společnosti, která se začíná pomalu pronikat i do naší země? Multikulturalismus, mající za cíl jedinou věc, a totiž úplnou anihilaci původních národů Evropy. Mající za cíl jednolitou masu obyvatel světa, která bude všude vypadat stejně. Zvyky původních národů a kultů se rozmělní pod nánosem jiných kultur a bude vytvořena nová celosvětová kultura, kultura totálního konzumu. Přiznám se, že při pohledu například na Mongolce, příslušníky kdysi hrdého národa, mě zachvacuje velký smutek. Smutek nad tím, že odhazují zbytky své hrdosti, své tradice a snaží se žít evropský styl života se všemi sračkami, co k němu patří. Přitom ve své zemi stále ještě mají podmínky ke starému stylu života. Ten jim ovšem již zřejmě nevyhovuje. Totéž bychom mohli říci i o jiných skupinách přistěhovalců. Proč se nesnaží ve své zemi vytvořit podmínky pro lepší život? Proč nezůstanou v zemi předků a nesnaží se navázat na jejich odkaz vytvořením lepšího či nového státu či země. Utíkat je většinou vždy snazší. Nechápu to a nerozumím tomu, to říkám z pozice člověka, který je až příliš svázán se svou zemí ve smyslu krve a půdy. Možná se nacházíme v nové fázi stěhování národů a za stovky let se o tom bude psát v učebnicích, pokud tedy lidstvo nevyhyne. V dávných dobách kmeny válčily o svá území, chránily své domovy před nájezdníky a vetřelci. Byla to naprosto běžná věc. Dnes je již lidstvo zdegenerované a pod propagandou stejných práv pro všechny se řítí do slepé uličky. Je nám předhazována teze, že dávné kmeny neznaly rasismus a podobné předsudky. V kontextu tehdejší doby je to samozřejmě pravda, ovšem doba se trochu změnila a Evropa je doslova zaplavována lidskou vlnou z třetího světa, jejímuž náporu bychom se měli začít bránit dřív, než bude pozdě. Myslím, že dít se tohle v dávných dobách, předkové by se velmi urputně bránili a tekly by potoky krve. Nemá a nemělo to nikdy nic společného s rasismem. Ani v dobách dávných, ani v době dnešní. Chtít chránit zem, ve které žiji a ve které žili mí předkové před pronikáním cizích a jiných kultur není přece žádným zločinem. Měla by to spíše být povinnost všech, kteří jsou s touto zemí spjati. Ovšem žel bohům, spousta lidí má již vymyté mozky touto globální propagandou a přijímají vše cizí bezmála jako svátost. Netvrdím, že vše cizí je špatné, ale většina z této přílivové vlny nemá hlubší charakter a jde o pouhé vymývání mozků. Naše vlastní kultura je zašlapávána do země a za vzor jsou přijímány globální splašky. Jsme na tom skutečně tak špatně, co se týče kultury, vědy, umění či sportu?
Opravdu již nemáme sami sobě a světu co nabídnout? A proto musíme slepě přejímat cizí vzory, názory a uctívat nejnovější idiotské trendy?!
Tento národ byl žel bohům dost zdevastován minulým režimem a režim současný, podle mého názoru tohle dílo zkázy hodlá dokonat, dovršit a navěky zpečetit. Vezměme si například nyní aktuální „církevní restituce“. Poslanecká sněmovna a vláda, která po většinu roku není schopná projednat kloudnou věc, natož ji přijmout, je nyní v této kauze odhodlána sněmovat denně do půlnoci i přes prázdniny. Není to zvláštní náhoda? Ve státě, kde se ke křesťanským církvím hlásí stále méně občanů je to přinejmenším podivné. Vláda spíše slouží jiným zájmům a zájem na prosperitě občanů a státu to určitě nebude. A současný kardinál, koná pro katolickou církev medvědí službu, viz jeho poslední prohlášení pro média o tom, že by se lidé divili, kdyby shlédli výplatní pásky většiny prelátů. No myslím, že by se mnozí z nás skutečně velmi, velmi divili a nevěděli, zda plakat či zuřit v bezmocném hněvu. Pokud bychom přistoupili na katolické teze o Bohu a Ďáblu, nebi a peklu, v tom případě většina katolíků oddaně slouží Satanovi, aniž si to sami uvědomují. Satan má rád tyhle hry, je to přece mistr lží a převleků…
Je tedy nějaká šance zanechat příštím generacím něco smysluplného a následováníhodného? Šance a naděje umírá poslední. Jen by to chtělo, aby se lidé více zamýšleli nad svým přístupem k životu i sobě samým i ke společnosti kolem sebe, méně egoismu a více snahy něco pozitivně změnit. Změnit společnými silami, neboť jednotlivec sám nic nezmůže, ale více sil již může dokázat velké věci. Byl bych nerad, kdyby se časem naplnili mé vize ze začátku článku o občanských válkách. Je ještě stále čas tomu předejít.