Včera jsem psal o tom, jak rituály a divadla a chrámy [česky] měly (a stále mají) náboženský a duchovní význam. S hudbou tomu přirozeně není jinak. Hudba, či zvuky obecně, rovněž mohou člověka pozvednout k božskému. Nebo ji lze použít k ponížení lidského ducha do hlubin Země, do duchovní propasti, aby se posílila moc ettinů v našem nitru (tj. probudit základní instinkty) a potlačit bohy v nás [česky].
Než tedy budu pokračovat, navrhuji, abyste si kliknuli sem a nechali hudbu Daemonia Nymphe vyvolat sílu Noční Hecate, řeckého božstva čarodějství, známého ve Skandinávii jako Mâni, nacházejícího se ve vás, ve vašem úžasném duchu. Nechť toto kouzlo invokuje kouzelné síly, jež budete potřebovat k plnému ocenění tohoto příspěvku. Ave Hecate! Přijď k nám a pozvedni nás ke svému božskému bytí!
Jako formuje a tvaruje naši mysl božské světlo [česky], tak to činí i zvuky. Evropský člověk, jenž někdy slyšel zpívat ptáky, výt vichry, klokotat vodu v potocích, omývat vlny holé stěny skal či pláže, zvěř pohybovat v lese, hlasy své milované rodiny, vařit vodu, hrom v mracích, padat déšť a hořet dřevo pod kotlem, nikdy není krutým a nečestným člověkem. Je skrz na skrz dobrým člověkem, protože jeho evropská přirozenost je dokonale nedotčena; v jeho slovech není žádného jedu, v jeho myšlenkách žádná zlá vůle, nic nečistého v jeho duchu.
Dnes je svět tolik jiný a každý den pronikají do naší mysli všechny možné zvuky, narušují v ní harmonii, jsou příčinou toho, že se necítíme příjemně. Víří v něm mealstrom, vytvářený srážkami zvuků a slov, narážejících a odrážejících se v našich hlavách. Nebo to lze pociťovat jakkoliv. Cítíme se unavení, máme bolesti hlavy, narůstá melancholie či dokonce deprese, stáváme se agresívnější a je stále těžší zůstat v dobré náladě. Kouzlo zvuků má svůj účinek. A my je necháváme působit bez řízení či kontroly, aniž bychom vůbec věděli, že takové kouzlo existuje.
Zvuk je stejně mocný jako světlo; neovlivňuje nás o nic méně než světlo, a přesto si dovolujeme stále se vystavovat harmonickým, hlasitým, extrémním a nepříjemným zvukům. Vydrželi byste stát a zírat na Slunce nebo jen rozsvícenou žárovku? Ne? Tak proč byste žili či pracovali v hlučném městě a nechali, aby o nic méně slabé zvuky na vás měly podobné účinky?
Nejharmoničtější zvuky, jež známe, jsou samozřejmě ty, které nazýváme hudbou, a lze je použít k stimulování toho, co je ve vás dobré, k posílení božstev ve vašem nitru, k posílení vaší mysli a k dodání vám odvahy – jako v případě skotské dudácké hudby během útoku či bubnů ve válce obecně – k inspirování a pozvednutí vaší mysli. Hudba je čarovná. Každá píseň je kouzlo!
Božstvo hudby se ve Skandinávii nazývá Bragi, ale to je jen jiné jméno pro Baldra, tudíž božstvem hudby je ve Skandinávii Baldr. Jeho řecké jméno zní Apollón. Je nečistším a nejnevinnějším ze všech bohů, a já doufám, že pochopíte, proč chci skončit Druhým delfským chvalozpěvem na Apollóna. Nechť vás Baldrovo světlo osvítí; nechť jeho nebeská hudba zapudí všechnu temnotu ve vašem nitru. Ave Apollon! HailaR BalðuR!
Varg Vikernes
6. února 2013
přeloženo z: www.thuleanperspective.com