Pád člověka I-III

Dovolte mi na chvíli zaujmout touto hudbou…

Asi před 12,000 lety začal člověk domestikovat zvířata. Lidstvo se náhle stalo početnější a pravděpodobně poprvé v dějinách člověka se začaly šířit nemoci ze zvířete na člověka. Domestikace vytvořila nový a nepřirozený vztah mezi zvířetem a člověkem.

V této situaci se změnila rovněž zvířata. Jak se tvrdí zde, tvorové různých druhů či poddruhů se v přírodě nemísí, pokud mají tu možnost, z důvodu jejich genetických rozdílů, ale rovněž kvůli jejich rozdílnému způsobu života a geografické lokaci. Domestikovaná zvířata byla nucena se množit se zvířaty, s nimiž by se jinak nemísila, protože musela nebo proto, že k tomu byla přinucena člověkem, který chtěl u svých zvířat podpořit jisté kvality. 

Časem se domestikovaní tvorové zlomili, neschopní žít sami, a stali se tak zcela závislí na svých lidských pánech, často proto, aby vůbec přežili. Např. krávy dnes produkují spoustu mléka, ale pokud se každý den nepodojí, brzy umírají na infekci vemene  – protože ho produkují příliš mnoho.

Proč ale začali zvířata domestikovat?

Protože to bylo snazší a méně vyčerpávající, než lovit divoká zvířata.

Proč se ale člověk před nějakými 12,000 lety chtěl vydat po snazší cestě? Ani před 400,000 lety nebyl méně inteligentní, tak proč tento vývoj v onu dobu? 

Protože se původní evropský člověk, neandrtálec, trochu smísil s Afričany, Homo Sapiens, a nepříznivých důsledků tohoto míšení bylo mnoho: ztráta rychlosti a svalové hmoty, oslabení kostry a snížení inteligence. Lov se pro “nového” a smíšeného Evropana (kromaňonce) stal obtížnější. Tento “nový” Evropan byl rovněž méně inteligentní než starý Evropan, tudíž nechápal, že domestikace zvířat může mít takové dramatické a nepříznivé důsledky.

Dnes máme také “pokrok”, protože jsme inteligentní. Vymysleli jsme tedy např. pesticidy, a tím jsme se zbavili problémů v zemědělství. Dnes se však snažíme používání pesticidů omezovat, protože chápeme, že ve skutečnosti dělají více škody než užitku. Říkám to proto, abyste pochopili, že pokud bychom bývali inteligentnější než jsme dnes,  pravděpodobně bychom pesticidy nevymysleli nebo bychom je nepoužívali, protože bychom chápali, že by to ve skutečnosti nebylo vůbec k užitku. Neandertálci možná zvířata nedomestikovali proto, že byli dostatečně inteligentní, aby chápali, že to není moc chytré. Smíšený  neandrtálec však tak chytrý nebyl….

Časem tedy stále hloupější a hloupější lidské bytosti smíšené rasy nakonec skončily s myšlenkou, že bude dobrý nápad zvířata domestikovat, a posléze byli už dost hloupí, aby si asi před 12,000 lety mysleli, že to je dobrý nápad.  

Proč tedy byli neandrtálci dost hloupí, aby se s Homo Sapiens mísili? Nevíme, ale nejpravděpodobnější vysvětlením bude jednoduše soucit. Mnohem silnější a mnohem inteligentnější neandrtálci porazili kmeny Homo Sapiens, které na ně z Afriky útočily, měli však dobré srdce, což mají Evropané stále, nedokázali tedy africké děti pozabíjet, nebo je nechat zemřít, když zabili nebo zahnali africké dospělé. Tyto děti tedy adoptovali, i když asi věděli, že to není dobrý nápad, a tu a tam některé z těchto adoptovaných dětí  dospělo a bylo mu dovoleno se s neandrtálci rozmnožit. Ženské potomstvo, které měli, bylo plodné… (což je často důvod, proč se dva různé druhy mísí). V průběhu 120,000 let konfliktu v Africe, mezi neandrtálci a Homo Sapiens, se něco krve Homo Sapiens vmísilo do neandrtálských kmenů, kteří si tuto ženskou africkou DNA přinesli s sebou zpět do Evropy, když skončila doba ledová. A z toho důvodu my  – Evropané – máme průměrně 0,3% čistě africké DNA.

Míšení druhů či dokonce poddruhů není nikdy dobrý nápad. Zanechalo po sobě mnoho evropských druhů ne-li zlomených, tak alespoň kvalitativně dramaticky zredukovaných, a časem se tento úbytek kvality rozšířil po celé Evropě. 

Poslední, kdo tomuto rasovému úpadku podlehl, byly západní a severo-evropské kmeny, jednoduše proto, že žily nejdále od zdroje problému; pozemního spojení mezi Asií a Afrikou…

II

Asi před 10,000 let začal člověk rovněž obdělávat půdu. Lidstvo se náhle stalo početnější  a pravděpodobně poprvé v dějinách člověka se staly skutečností hladomor, tyranie, otroctví a  podvýživa. Hladomor proto, že občas chyběla úroda. Tyranie proto, že někdo vlastnil půdu a rozhodoval, kdo měl jíst a kdo ne¹. Otroctví proto, že tyrani mohli využít lidi jako ‘dobytčí’ pracovníky. Podvýživa proto, že usedlí lidé měli méně pestrou stravu.

¹Slovo “Lord” (“l[ev]ord”, ze severského hleif-vörðr, z praseverského hlaiba-wardaR, z PIO klaiba-wardas) dokonce původně znamená “strážce chleba”.

Proč však začali obdělávat půdu?

Protože to bylo snazší a méně vyčerpávající než sbírat lesní ovoce a jiné jedlé rostliny?

Nuže, rozšíření zemědělství v Evropě nenastalo z důvodu “pokroku”, který přinesl líný a slabý zkřížený člověk – což byl případ domestikace zvířat. Evropan dobře věděl, jak obdělávat půdu i před 10,000 lety, ale činil tak jen, když musel, a obvykle musel, jen když nebylo dostatek prostoru pro lovecko-sběračský styl života. Domestikace zvířat zapříčinila v lidské populaci explozi, a když se tyto lidské bytosti rozšířily, přiměly stále více a více Evropanů, aby se obrátili k domestikaci a zemědělství, aby přežili. I když byli dostatečně chytří a viděli nepříznivé důsledky tohoto konání, neměli už na vybranou: museli odložit svůj zdravý a harmonický životní styl lovců-sběračů ve prospěch zemědělství. Tehdy už bylo příliš mnoho lidských bytostí….  

III

Domestikovaná zířata jsou zlomení tvorové, jak jsem vysvětloval v první části, avšak zemědělství rovněž mělo zajímavý dopad na člověka: člověk domestikující zvířata se sám stal domestikovaný. Moderní lidské bytosti jsou stěsnáni dohromady v nepřirozeném prostředí, v ‘klecích’ ve městech, kde člověk musel vymyslet kanalizaci, jen aby se zbavil všeho hromadícího se lidského hnoje, jenž je následkem tohoto nepřirozeného životního stylu. Dnes se člověk stal tak domestikovaným, že dospělí už nevychovávají své děti, místo toho je posílají, aby se ‘cvičili’ na své budoucí otrocké úkoly ve školkách, školách, na univerzitách, prostřednictvím TV, rádia a jiné ‘zábavy’ atd. – stejně jako cvičíme k jistým úkolům zvířata. Jejich potomstvo je očkováno a vlastně většinu času odejmuto pryč, aby se dále domestikovalo. “Cvičeno” jako cvičíme psy, jen ke komplexnějším úkolům. 

Člověk je lapen v tomto zvráceném kruhu od zavedení zemědělství, a pokud se z něho člověk nevysvobodí, nebude to mít jiný konec než konec člověka samotného.  Stejně jako zvířata, která jsme domestikovali, se staneme (ještě) zlomenějšími a neschopnými sami přežít, a pak jednoduše vymřeme… kvalita lidstva během let již dramaticky klesla a v jeden moment budeme již tak slabí, že nebudeme schopni přežít bez léků, vitamínových injekcí a na co si jen vzpomenete, a pak se jednoho dne stane, co se stát nemělo, a např. léky dojdou nebo přestanou chodit tam, kam by měly, a to bude konec lidstva.

Zkřížený, zmrzačený, hendikepovaný, slabý, hloupý a vetchý člověk zmizí z povrchu Země.

(Dobře, že bude pryč… )

Varg Vikernes
22. října 2013
přeloženo z: http://www.thuleanperspective.com