Síla černého slunce: (ok)kulturní perspektivy nacistického/SS esoterismu V

5. Setův chrám/Řád lichoběžníku
Pro část této přednášky, jež se zabývá esoterickým podzemím a tím, jak se idea o nacistickém/SS okultismu spojená s Wewelsburgem uvádí do praxe, jsem se rozhodla zaměřit na Řád lichoběžníku, část v Americe sídlícího Setova chrámu, a řadu dalších spisů Michaela A. Aquina a Stephena E. Flowerse, dvou předních členů Řádu. Ačkoliv texty představují pouze osobní názory svých autorů, (13) tvoří konzistentní celek, který – zvláště s ohledem na pozici autorů v rámci Řádu – by bylo možno považovat za vyjádření „magické ideologie“. (14)

Setův chrám založil roku 1975 Aquino, bývalý přední člen Církve Satanovy Antona LaVeye. LaVeye fascinovalo nacistické Německo, zvláště idea nacistického okultismu a její potenciál pro magickou práci, což vedlo k fámám spojujícím CS s nacismem. V obou organizacích je/bylo jisté oceňování některých prvků nacistického Německa, zejména v souvislosti s vůdcovstvím, ovládáním mas a  sociální organizací lidí, interpretované jako praktiky nižší a vyšší černé magie (srov. Aquino 1975-2010; Flowers 1997). Nicméně se tam však objevuje zříkání se rasismu, antisemitismu a xenofobie. Flowers tvrdí,  že „Zájem o tento fenomén [národní socialismus] je teoretický a strukturální – a magický – a nemá jakkoliv nic společného s rasovými dogmaty nacistů ” (1995:18). Následující výňatek, pocházející z dokumentu “Order of the Trapezoid – Statement”, vysvětluje:
Stejně jako se dynamika Třetí říše vymkla kontrole a vedla ji k započetí iracionálních a destruktivních invazí do zahraničí, tak se její uctívání života – což mohla být vpravdě evoluční syntéza nejnádhernějších konceptů Hegela a Nietzscheho – zvrhlo v hrubou xenofobii, nenávist postavenou na povrchních představách o „rase“ a nakonec šílený úprk k wagnerovskému Götterdämmerungu navzdory návratu k racionalismu. 21. dubna 1945 Heinrich Himmler prohlásil:
„Dopustili jsme se vážných chyb. Pokud bych mohl začít znovu, udělal bych dnes mnoho věcí jinak. Je však příliš pozdě. Chtěli jsme pro Německo velikost a bezpečí a necháváme za sebou hromadu trosek, padlý svět…“
Řád lichoběžníku čerpá z německé magické tradice to pozitivní, konstruktivní, vznešené a romantické – a právě tak se pečlivě vyhýbá a zavrhuje ony excesy, překroucení a krutosti, jež z této tradice učinily v poválečném období objekt mimořádného strachu, odsouzení a útlaku. Německá tradice je také součást odkazu Prince temnot, a proto je vhodná  pro Řád uvnitř Setova chrámu, který zahrnuje všechny projevy Síly temnot na světě. (Aquino 1990)

Řád lichoběžníku má svůj původ v Církvi Satanově, ačkoliv byl Aquinem obnoven pod pravomocí Setova chrámu Wewelsburgu „jakožto rytířský řád vyznačující se přísnou osobní ctí a a věrností hledání Grálu“ (Aquino 1990). Jeho návštěva Wewelsburgu, včetně té z 19. října 1982, která se stala známou jako jeho Wewelsburg Working, je nejen (ne)slavná (viz např. Goodrick-Clarke 2002:215; Levenda 2002:340), ale rovněž dobře zdokumentovaná. Detailní popisy práce a jejího účelu se vlastně nachází ve všech třech částech zde studovaného diskurzu: jsou dostupné prostřednictvím Setova chrámu samotného, jako obecnější zkulturní zdroj na webu a v oficiální vzpomínkové kultuře prostřednictvím výše zmíněného Siepova článku (2009).

Aquino se díky svému doktorátu v oboru politologie, kterou přednášel na univerzitě Golden Gate v San Francisku, těší v „normální“ společnosti vysokému postavení. Rovněž pracoval v hodnosti podplukovníka pro armádu USA a obdržel množství vojenských vyznamenání a ocenění (Aquino CV 2012). To vše mu nejvíce pomohlo, když v souvislosti s povinností cestovat po Evropě měl možnost podniknout výlet na Wewelsburg. Zaměstnanci muzea neměli žádné podezření, že je něčím jiným než  „normálně” zaujatý návštěvník, a dokonce mu umožnili strávit hodinu a půl o samotě v kryptě (Siepe 2009:498-499; srov. Aquino 1982). Aquino se stejně jako jeho bývalý spolupracovník LaVey dlouho zajímal o okultní aspekty nacistického Německa, a jak líčí ve stejném dopise, návštěva Wewelsburgu byla „dlouho očekávaným osobním cílem“ (ibid.; rovněž Siepe 2009:498). Jak píše v dopise Setově kněžstvu krátce po práci „protože Heinrich Himmler koncipoval Wewelsburg jako ,Mittelpunkt der Welt’ a střed Síně mrtvých  měla být Bránou onoho středu, [cílem bylo] vyvolat Síly temnoty na jejich nejmocnějším místě”. Tímto byla Brána Wewelsburgu, „Velká brána sil temnot v naší době”, otevřena (Aquino 1982).

13 E-mail Dr. Aquina autorce, 2012-06-22.
14 Nebudu se pouštět do vnitřních vztahů mezi Setovým chrámem a Řádu lichoběžníku, protože to nespadá do předmětu této přednášky.

Leave a comment