Okultní koncepty a praktiky v rodnověří
V tomto koncepčním rámci tvoří okultní teorie a praktiky důležitou část rodnověří; to nicméně nelze úplně považovat za okultní hnutí. Některé jeho praktiky jako čtení a modlitby jsou spíše exoterní a veřejné, plně přístupné všem. Iniciační charakter může být významný, ale liší se mezi skupinami a názoru vedení na tuto exoterní vs. esoterní otázku. Někteří se snaží kombinovat “přírodní slovanskou víru” s vírou v alchymii, tajemnými vědami a formami bílé či černé magie, zatímco jiní trvají na exoterní, populárním a lidovém charakteru jejich víry. Kromě toho, jak se rodnověrské koncepce liší mezi jedinci, tak úroveň oddanosti členů hraje klíčovou úlohu ve spojitosti k okultnímu. Tudíž nejméně zapojení členové a nejotevřenější komunity mají tendenci šířit exoterní vědění, které je přístupné mnoha lidem a stojí na folklóru (např. organizování velkých oslav při slunovratech). Avšak čím uzavřenější skupiny, pro které je oddanost vyžadovaná jedinci striktnější, obhajují esoterické praktiky, jako jsou složité zasvěcovací rituály, včetně odkazování na druhy kabaly, modlitby a víru v magii. V rodnověří, které je vice světonázor než praxe, se okultní objevuje primárně na úrovni diskurzu ve třech hlavních oblastech: pocitu vlastnění skrytého či tajného vědění, přístupného pouze omezené skupině zasvěcenců, víra ve vyšší vědění, jež zpřístupňuje nadpřirozený svět, idea o moci nad lidskými bytostmi, světovými událostmi a dokonce nad kontrolou myšlenek prostřednictvím tohoto spojení s vyšším světem.
Všechny rodnověrské skupiny jsou založeny na myšlence, že náboženství je skryté vědění, které mohou chápat pouze ti, co “procitli” k pravé víře. Tato vize sebe sama je běžná ve všech nových náboženských hnutích, která hrdinsky vykreslují svou malou velikost ve srovnání s hlavními institucionalizovanými církvemi. Toto posiluje idea, že po dvě tisíciletí křesťanstvo záměrně ničilo pohanskou paměť, popíralo jeho přítomnost v lidovém vědomí a dělalo vše možné, aby bránilo novému uvědomění si původní víry Slovanů. (31) Toto tajné pochopení je přístupné skrze mýty, příběhy a legendy, které se považují za relikvie transformované v průběhu staletí do pradávného vědění, které se nyní musí dešifrovat a znovu interpretovat, protože původní význam již není patrný. (32) Jak prohlásil Alexandr Bělov: “Mýty jsou podvědomím lidstva. Byla doba, kdy byly skutečností. Čas je přeměnil v příběhy, původní odkazy na hrdiny byly ztraceny.” (33) Mezi nejčastější a nejúspěšnější rodnověrské mýty patří mýtus o Bělovodí, neboli království bílé vody, což je aktualizace víry z osmnáctého století z kultury starověrců. Bělovodí, ruská verze Atlantidy, vyjadřuje víru v pradávný esoterický svět, jenž zmizel z povrchu Země, avšak ne z paměti lidstva. (34) Avšak na rozdíl od některého čtení o Atlantidě Bělovodí nezmizelo vlastní chybou (nároku lidské civilizace na ovládání přírody), ale kvůli eschatologickým přírodním událostem.
Svým militantním ateismem, jakož i konspiračními teoriemi, které nepřímo zrodil, zdůrazňovalo sovětské období zdůrazňovalo smysl pro tajné vědění, jež čeká na znovuobjevení. Ačkoliv některé rodnověrské skupiny trvají na své toleranci ke všem vírám jakožto základním principu rodné víry, většina publikací má tendenci vysvětlovat svět velmi manichejsky, s menšinovými silami dobra, bojujícími proti většinovým silám zla. Uplatňují metody alternativní historie, která odkazuje na široký redakční žánr, jenž pokrývá mnoho oblastí, včetně paranormální, zvláště mystéria dávných civilizací a studium paralelních světů, analýzu historie, “jež se nestala”, a konspirační teorie proti Rusku. Zatímco alternativní historie je v západní Evropě prosta nacionalistických záminek, není to případ Ruska. Narážky na mysteriozní či paralelní světy, které by mohly existovat na ruském území, jsou často ovlivňovány árijskými domněnkami či tvrzeními o nadřazenosti ruské civilizace, která prý inspirovala všechny významné starověké kultury. Většina knih zkoumajících hypotetickou politickou změnu režimu vychází ze židovského či zednářského spiknutí proti Rusku, ať už vyjadřovaného otevřeně či skrytě. Zvláště četné jsou židovské a křesťanské konspirační teorie proti původní víře a šíří je např. Rodnoverie, časopis vydávaný Svazem slovanských občin. (35) Některá menšinová hnutí inspirovaná apokalyptickými očekáváními mají sklon slibovat svým členům přežití po událostech ohrožujících budoucnost Země. (36)
Zásady rodnověří jsou tajná nejen proto, že jsou jejich držiteli jen několik vyvolených, ale také proto, že poskytují přístup k vyššímu vědění. Rodnověří, silně ovlivněné východními náboženstvími, buddhismem, šintoismem a hinduismem, přehodnocuje esoterismus jako vyšší vědění, i když je křesťanství tradičně považováno za nižší. Toto vědění je všeobecně přístupné dvěma neprotichůdnými způsoby. Jeden zdůrazňuje potřebu holistického světonázoru, jenž propojuje tělo, mysl a duši prostřednictvím fyzických cvičení, inspirovaných jógou a bojovými uměními. Sdružení slovansko-goritského boje bylo v devadesátých letech 20. století nejznámější z těchto skupin. Tato metoda se neomezuje na rodnověrská hnutí, ale je společná všem “patriotickým” skupinám. Mnoho vojensko-patriotických klubů pro děti a dospívající dnes běžně nabízí ruskou verzi bojových umění, nazývanou rukopašnyj boj a aktualizovalo verze tzv. Slovanských sportů, které se často podobají judu nebo boxu. (37)
Cvičencům těchto “národních” sportů umožňuje tělesné cvičení, aby si lidská mysl uvědomila svou vnitřní sílu a vnitřní spojení, které člověka váže k předkům, čímž získává přístup k vyšší úrovni vědomí. O klasických bojových uměních se říká, že podporují buddhistické prostředí, což by pro ruskou identitu znamenalo nebezpečí, kdežto národní sporty vyzdvihují slovanské vědomí, ať už védické nebo pravoslavné. (38) Pro většinu rodnověří hraje tělesný trénink, často militarizovaný, klíčovou roli. Při oslavách jsou ukázky mužské fyzické síly při turnajích, kde týmy symbolicky soutěží, znamením odvahy a nadřazenosti árijské/bílé rasy. (39) Jde také o metaforu přírody, jako je vítězství jara nad zimou. (40) V některých textech, zvláště u nejzpolitizovanějších skupin, které tvrdí, že ovládají mysl a tedy ovlivňují politická rozhodnutí, např. u K bogoderžaviju, se objevuje idea, že přístup k nadpřirozeným silám je zdrojem moci nad společností. (41) Nicméně, i když jsou mimosmyslové jevy nepřímo vyvolávány, nelze považovat rodnověří za hnutí plně orientované na paranormálno. Jiné skupiny dávají přednost symbolismu; tradiční zvířata jako vlci, krkavci a fénix jsou spojována s určitými bohy, a modlitby k jejich obrazům umožňují přímluvu u dotyčného božstva. (42) Některé dávné symboly, jako geometrické tvary či runové nápisy nalezené při archeologických vykopávkách, byly také znovu získány a obdařeny novými významy.
A konečně klíčovým komponentem k přístupu do vyššího světa zůstává šesti či osmiramenná svastika. Pro mnoho rodnověrských skupin je pravoslavný kříž slovanskou verzí svastiky (nazývanou rusky také kolovrat), kterou lze nalézt v hinduismu a buddhismu. Některé ruští nacionalisté toto tvrzení prosazují od sedmdesátých let 20. století. Archeologické vykopávky naznačují souvislost mezi svastikou a Svarogem, starověkým bohem slunce, což toto překrytí může odůvodnit. Tento výklad je zvláště populární u skupin, které pravoslaví nepovažují za jednu větev universálního křesťanského náboženství, ale za národní náboženství ruského lidu, blízké autentické víře. (43)
Jisté skupiny se zabývají magickým myšlením, zvláště předpokladem spojení mezi jazykem a kosmem, bez uznání podobnosti s kabalou. Tato idea částečně inspirovala oživení kultu jmen (imjaslavie), staré pravoslavné tradice, udržované až do počátku 20. století v pravoslavných klášterech na hoře Athos; dle ní opakování Božího jména umožňuje člověku, aby se k němu přiblížil. V ruštině má výraz pohan (jažyčnik) a jazyk (jazyk) stejný kořen. (44) Tento postřeh posiluje přesvědčení některých skupin ohledně magického charakteru cyrilice a její předchůdkyně hlaholice. (45) Skupina Vsejasvetnaja gramota (pauniversální charta) se například domnívá, že cyrilice, zvláště liturgická staroslovanská, je obdařena transcendentální realitou: jistá slovanská písmena by mohla být klíči ke kosmu či mimozemské civilizaci, nebo obdařena nadpřirozenými silami, kterou by mohli zasvěcenci použít. (46) Pro esejistu Alexandra Plešanova je cyrilice způsob, jak komunikovat s nebem, protože písmena mají skrytý význam, jenž by mohl předpovídat velké globální katastrofy. (47)
Okultní principy rovněž ovlivňují rituální praktiky. Hlavní rodnověrské obřady zahrnují gesta a šifrované zpěvy, které účastníkům umožňují spojení s božským světem, zvláště při přechodových rituálech, jako je křest předkřesťanským jménem (imjanarečenie), vstup do bratrstva (bratanie), sňatek a smrt. Všechny tyto rituály se odehrávají v lesích na určitých místech, která skupina předtím posvětila. Při příležitosti rituálů zasvěcených bohům (dny velesa, Peruna a Svaroga) některé rodnověrské skupiny, jako Slovanská občina v Brjansku, vyřezávají dřevěné tváře, představující tyto bohy a vstupují s nimi do kontaktu, což potvrzuje přítomnost paprsku energie, o němž prohlašují, že jej vyfotografovali. (48) Obětní rituály (priněsenije treby), hlavně zemědělské produkty a kvas, maí také skryté významy, stejně jako zapalování ohně (vozžiganie ogňa). Hledání okultna umožňuje členům skupiny vytvářet vlastní kodexy, preference a hranice, čímž posilují smysl pro pospolitost mezi zasvecenými.
Rodnověrská ideologie je silně ovlivněna ideami evropského romantismu, konkrétně, že kulturní hranice se zrodily z přírody a geografie. Etnicita se proto musí chápat teritoriálně, odtud důležitost kladená na rekonstrukci slovanské/árijské/ruské identity. (49) Zdá se však, že některé skupiny se inspirují jinými původními vírami, hlavně ty z uralských a sibiřských populací. Šamanismus jako takový těží z privilegovaného statusu, protože se považuje za nejlépe zachovanou a nejnázornější rituální praxi a požívá mezinárodní prestiže i mimo Ruska. Okultní hnutí Bělovodí, fungující ve města Barnaul, popisuje např. svoje ustanovení jako směsici tradic odkazujících na “mysteriozní studie lidu Sibiře, Altaje a Střední Asie, skrytou esoterickou stránku ruských předkřesťanských věr a šamanismus. Učí dávnou magii, umění léčit a chápání stromů, zvířat a šamanismu.”(50) Velesův kruh se rovněž snaží rozvíjet jakýsi kult okolo bílých kamenů v přírodě, pravděpodobně inspirovaný kultem antropomorfních kamenů turkicko-mongolského lidu. (51)
Tento animismus si stojí za posvátností Země a přírody a na kontinuu člověka a přírody, ale má také jako jeden ze svých politických základů teritorializaci etnicity. Znovuposvěcení země skutečně umožňuje domorodým hnutím bojovat na své vlastní půdě, v Rusku i jinde, a jakožto původním obyvatelům žádat o svá práva. Tudíž pionýrské národy, které dorazily na již obývaná území později, mají potřebu si přivlastnit kulty země národů, které ovládly. Hnutí, která se nejvíce zajímají o tento druh výpůjčky, se pokoušela zúčastnit se Světového kongresu etnických náboženství (dříve Světový pohanský kongres). Jedním z jeho cílů je právě shromáždit v jednom sdružení současná hnutí pocházející ze Spojených států a Evropy, která jsou rekonstrukcemi dávných náboženství “původních národů”, jako jsou náboženství původních Američanů, náboženství africká či hinduismus. Stejně jako ve Spojených státech se i některá hnutí ruské etnické víry snaží čerpat z náboženského arzenálu rituálů původních národů a starých kosmogonií, spojených s kultem Matky Země.
Nicméně oproti západním New Age hnutím, v nich převládají ženy, se rodnověří v Rusku nevyznačuje ženskými symboly. Navzdory kultu “Matky Země” a rituálů plodnosti jsou ruská hnutí většinou tvořena muži. Viditelná je zvláště mužnost a mužské symboly a některé proudy vyznávají válečnické hodnoty. Kromě toho je narrativ rodnověří velmi konzervativní, pokud jde o jeho mravy: vyzývá k heterosexualitě, věrnosti a plození. Aspekt sexuálního osvobození, jak je známo v západním New Age, v něm zcela chybí a je dokonce znevažován.
Poznámky:
31. Viz Aleksandr Asov, Slavianskie vedy (Мoscow: Fair-Press, 2003), Sviato-russkie vedy. Kniga Veleseva (Moscow: Fair-Press, 2007), kde se prezentuje jako překladatel a komentátor starých textů a jeho osobní webová stránka, http://acov.m6.net/ , kde předkládá několik textů a vysvětluje své metody rekonstruování dávného vědění.
32. “Mif kak mirovozzrenie,” http://www.svet.sva.name/mif.html
33. Aleksandr Belov, Ariiskie mify rusov (Moscow: Amrita-Rus’, 2010), back cover.
34. “Belovod’e,” http://www.svet.sva.name/belovodie.html
35. “Teoriia zagovora,” Rodnoverie 1-2, 2010, http://rodnoverie.org/002/index.html
36. “Kul’tura Russkogo Apokalipsisa,” http://apocalypse-cult.org/about/
37. “Russkie voinskie iskusstva” (The Russian military sport arts), http://rusvoin.msk.ru/viewpage.php?page_id=21
38. Rozhovory autora z let 2009–2010 s lidmi odpovědnými za “ruské sporty” v patriotických klubech pro mládež.
39. Kaarina Aitamurto, “Modern Pagan Warriors. Violence and Justice in Rodnoverie,” In: James R. Lewis, ed., Sects & Violence (Oxford: Oxford University Press, 2010).
40. “Obriadovye boi,” http://www.svet.sva.name/boi.html
41. Evgenii Moroz, Istoriia “Mertvoi vody” – ot strashnoi skazki k bol’shoi politike. Politicheskoe neoiazychestvo v postsovetskoi Rossii (Stuttgart: Ibidem, 2005).
42. Stan Stepanic, “The Symbolism of Russian Neo-Paganism,” Přednáška na Southern Conference on Slavic Studies, Charlottesville, March 26–28, 2009.
43. “Izvednik russkogo iazychestva” (The Testimony of Russian paganism), http://www.arya.ru/kap/inf/izved/izvednik.htm; “Khram Svargi”, http://slavsoyz.clan.su; Entsiklopediia svasticheskikh simvolov, vol. 2, http://www.aworld.ru/mc/335.html.
44. Podobný fenomén lze nalézt v mnoha románských jazycích. Např. francouzské pohan (paďen) a venkovan (paysan) se odvozují od téhož slova.
45. “Proiskhozhdenie Kirillitsy,” http://zagadki.dlia vsekh.ru/Zagadki_istorii/Proishozhdenie_Kirillicy.html
46. “Obschestvennaia organizatsia Vseiasvetnaia gramota,” http://www.vgramota.ru/vctuplenie.php
47. Viz např. Aleksandr Pleshanov, Russkii alfavit. Kod obshcheniia cheloveka s kosmosom (Moscow: Novyi tsentr, 2004), and Russkii alfafit kak instrument nauchnogo poznaniia (nedatováno), w.w.soznanie.info/ezo_pleshan.html
48, “Lik Svaroga,” http://www.svet.sva.name/lik.html
49. Ivakhiv, “Nature and Ethnicity in East European Paganism,” 202–203.
50. Viz webová stránka Belovod’e, http://www.vav.ru/belovod/.
51. “Belyi kamen,” http://bely-kamen.ru.mastertest.ru/