II. Pokles porodnosti u nás a v celém západním světě
Od počátku roku 2022 v České republice započal podivný pokles porodnosti. Od ledna do září 2022 se u nás narodilo celkem asi 77 tisíc dětí. Průměr předchozích čtyř let za tyto měsíce ovšem činil 86 tisíc. Za prvních devět měsíců roku 2022 se tedy narodilo o asi 9 tisíc méně dětí než kolik se jich v daném časovém úseku narodilo v letech 2018 až 2021. To odpovídá asi 12 tisícům chybějících dětí ročně, což je přibližně desetina všech dětí, které se u nás za rok narodí. To zhruba odpovídá všem dětem, které se normálně narodí za rok v Praze.
K vysvětlení je důležité se zamyslet nad tím, kdy u nás k poklesu došlo. Ještě v prosinci 2021 byla čísla normální. Ale již v lednu 2022 je patrný pokles o téměř 10 %. Děti narozené začátkem ledna musely být počaty někdy koncem dubna 2021. Příčiny poklesu je tedy třeba hledat v něčem, co nastalo na jaře roku 2021. A právě v květnu 2021 začínal být dostatek mRNA vakcín a vláda postupně rušila věkové limity, od kterých byl na vakcínu nárok. Věková kohorta nastávajících rodičů byla tedy naočkována právě v této době. Data z ostatních zemí (viz dále) ukazují přesně stejnou časovou souvislost – pokles porodnosti nastává asi devět měsíců po začátku očkování věkové kohorty rodičů.
Propad pokračuje v meziměsíčním srovnání i v letech 2023 a 2024.
Důkaz – za obecným poklesem porodnosti stojí razantní pokles porodnosti u očkovaných žen
V roce 2021 narodilo jen asi 5 % všech dětí očkovaným matkám. Pomocí jednoduché trojčlenky se ukáže, že kdyby se počet narozených dětí každý měsíc proporčně rozložil mezi očkované a neočkované ženy v plodném věku, dalo by se očekávat asi 30 % dětí od očkovaných matek. Očkovaným ženám v plodném věku se tedy v roce 2021 narodilo mnohem méně dětí, než by odpovídalo jejich podílu v populaci.
Údaje za rok 2021 a první čtvrtinu roku 2022: v každém měsíci platí, že černý sloupec je váženým průměrem obou hnědých sloupců, kde váhy jsou příslušné podíly očkovaných a neočkovaných žen (18–39 let). Na začátku jsou téměř všechny ženy neočkované, tedy světle hnědý a černý sloupec jsou si velmi podobné. Na konci je asi 800 tisíc žen očkovaných a 400 tisíc neočkovaných, takže černý sloupec je asi ve třetině cesty od tmavě hnědého ke světle hnědému.
V první polovině roku 2021 očkované matky počaly dramaticky méně těhotenství, než by odpovídalo jejich zlomku v populaci. Ovšem i poté, co se podíl očkovaných žen v plodném věku koncem roku 2021 stabilizoval někde kolem 2/3, byl počet vzniklých těhotenství u očkovaných žen výrazně nižší než u žen neočkovaných.
Autoři na webu SMIS uvádějí: „Zeptali jsme se … ÚZISu, kolik žen ve věku 18–40 let, které v roce 2021 porodily dítě, bylo očkovaných proti covidu a kolik bylo neočkovaných. (…) ÚZIS evidoval v roce 2021 celkem 107 804 porodů. (…) Dle ÚZISu se z těchto 107 804 dětí narodilo celkem 102 584 (tedy přes 95 %) neočkovaným matkám a zbylých 5 245 (5 %) matkám očkovaným… (…)
Dle údajů ÚZIS se v roce 2021 narodilo 107 tisíc dětí, tedy přibližně 9 tisíc dětí měsíčně. Předpokládejme, že by se tento počet každý měsíc proporčně rozložil mezi očkované a neočkované, tedy například v červnu by se neočkovaným matkám narodilo 0.86 x 9 000 = 7 740 dětí a očkovaným matkám 0.14 x 9 000 = 1 260 dětí. Tyto předpoklady jsou uvedené ve čtvrtém a pátém řádku pro každý měsíc. Kdybychom takto získané příspěvky sečetli, vyšlo by nám, že od očkovaných matek bychom v roce 2021 mohli očekávat asi 31 tisíc dětí a od neočkovaných 77 tisíc dětí.
Skutečnost je však naprosto dramaticky odlišná – očkovaným matkám se narodilo pouze něco přes 5 tisíc dětí! Očkovaným ženám v plodném věku se v roce 2021 narodilo mnohem méně dětí, než by odpovídalo jejich zlomku v populaci.“
Nabízí se pokusy vysvětlit uvedená fakta tím, že jde o výsledek výběrového zkreslení: nechaly se očkovat zrovna ty ženy, které by i bez očkování měly nižší plodnost než ty, které se očkovat nenechaly. Avšak ve skutečnosti klesla i celková plodnost, takže vysvětlení výběrovým zkreslením neobstojí. Navíc počet vzniklých těhotenství neočkovaných žen se v roce 2022 stabilizoval přibližně na hodnotách, které odpovídají datům pro celou populaci v dobách před covidem, zatímco očkované ženy vykazovaly těhotenství výrazně méně. Zjednodušeně lze tedy říci, že děti, které od ledna 2022 chybí, jsou děti, které se z nějakého důvodu nenarodily očkovaným matkám. Neočkované ženy si udržují normální míru porodnosti.
Pokles počtu narozených dětí navíc nastal asi devět měsíců poté, co rychle vzrostl podíl očkovaných žen v plodném věku. Jen v průběhu května 2021 se naočkovala čtvrtina sledované populace žen ve věku 18–39 let. Ještě k tomu je podobný pokles porodnosti vidět v mnoha okolních státech.
Lze se tedy důvodně domnívat, že výše uvedená data naznačují, že očkování proti covidu má příčinnou souvislost s poklesem plodnosti českých žen.
Pokles porodnosti pokračoval i v roce 2023
Logicky by se dalo očekávat, že po propadu porodnosti v roce 2022, dojde k návratu k průměru, tedy že počet dětí v roce 2023 oproti stejnému období roku 2022 vzroste. V prvním čtvrtletí roku 2023 se však narodilo pouze 22 011 dětí, což je o 11 % méně než ve stejné době v roce 2022.
Po dvou letech u nás ubylo 20,6 tisíce dětí. Přesněji řečeno oproti 111,8 tisíce dětí v roce 2021 jich v roce 2023 přišlo v ČR na svět pouze 91,1 tisíce, což je téměř pětinový úbytek (18,5 %). Oněch přibližně 20 tisíc dětí se v normálních časech narodilo během dvou let matkám v Praze.
Počty narozených dětí v letech 2018–2023 po měsících. Na první pohled je zřejmé, že absolutní počty dětí v letech 2022 a 2023 jsou významně nižší než počty v předchozích obdobích. Všimněme si, že roky poklesu (2022 a 2023) vykazují zhruba stejný vzorec každoročního sezónního vývoje porodnosti jako roky s normální porodností (2018 až 2021). To mluví silně proti těm, kteří tvrdí, že to nemůže být vakcínami, nýbrž že za tím jsou nějaké zvláštní vlivy, které si dnes demografové u nás vymýšlejí. Ty by zřejmě pro svoji specifitu vyvolaly nepravidelné výkyvy v porodnosti, což by bylo v křivkách porodnosti zachyceno. Takto to vypadá, že zde při obecně stejném sezónním vzorci pravidelných výkyvů porodnosti působí jakýsi obecný dlouhodobý faktor, a tím jsou zřejmě vakcíny v tělech mnoha žen v plodném věku.
Tomáš Fürst upozornil: „…skokový desetiprocentní pokles počtu narozených dětí představuje problém, který ohrožuje budoucnost naší společnosti, a je naší povinností se mu začít věnovat. Je bezpodmínečně nutné, aby se o této katastrofě začalo mluvit ve sdělovacích prostředcích a začaly se mu věnovat týmy lékařů, biologů, demografů a statistiků.“
V roce 2022 se narodilo 99,8 tisíce dětí občanům žijícím na území ČR, ovšem k těmto dětem bylo dodatečně připočteno ještě 1,4 tisíce dětí ukrajinských uprchlic. Tedy celkem byl oficiální počet dětí za rok 2022 nakonec 101,3 tisíce. V porovnání s rokem 2021, kdy se narodilo 111,8 tisíc dětí, jsme přišli o 10,5 tisíce dětí, přestože jsme tu měli děti ukrajinských uprchlíků. V roce 2023 se propad dále prohloubil na pouhých 91,1 tisíce dětí.
Celkem po dvou letech v ČR ubylo 20,6 tisíce dětí. Konkrétně oproti 111,8 tisíce dětí v roce 2021 se jich v roce 2022 narodilo 99,8 tisíce (bez „triku“ připočtení dětí nově příchozích Ukrajinek) a v roce 2023 přišlo na svět pouze 91,1 tisíce dětí. Celkem je to už téměř pětinový úbytek (18,5 %).
Propad pokračoval až do konce roku 2023 a jen s obavami můžeme očekávat, co se bude dít dál a kdy se konečně zastaví. V roce 2024 nebo ještě později?
Pro Českou republiku je propad razantní a po slibném vývoji předcházejících let katastrofální. V počtu dětí na ženu mezi 15 a 49 roky věku hodnota v letech 2018 až 2020 stagnovala na úrovni 1,71 dítěte na ženu, v roce 2021 pak dokonce po třech dekádách prolomila hranici 1,8 dítěte na ženu a vzrostla na 1,83 (i když tento údaj je třeba brát s rezervou, protože tu došlo ke statistickému zkreslení – viz závěr tohoto II. oddílu). Poté však po prudkém vzestupu následoval, s vysokou pravděpodobností kvůli masové nesmyslné vakcinaci, ještě prudší propad. V roce 2022 se snížila na 1,62 a v roce 2023 ještě dále na 1,45 dítěte na ženu. Počet živě narozených dětí tak po dlouhých 18 letech opět spadl pod stotisícovou hranici.
Vcelku tedy za tři roky u nás klesl počet narozených dětí o 19 %. O to více je to zarážející, když přitom počet žen ve věku 18–39 let (hlavním věkovém intervalu, kdy ženy rodí) v české populaci dokonce mírně vzrostl, v letech 2021, 2022 a 2023 jich bylo 1 283 tisíc, 1 326 tisíc a 1 344 tisíc.
Pozitivní obrat zatím stále podle všeho není v dohledu. Dne 22. dubna 2024 se objevil článek s informacemi o počtech dětí, které se v prvním čtvrtletí tohoto roku narodily ve velkých českých porodnicích. Tato data naznačují další, tentokrát 6%, pokles počtu novorozenců oproti loňským datům. T. Fürst konstatuje: „Pravděpodobně dosáhneme dlouhodobého minima z roku 1999, kdy přišlo na svět 89,5 tisíce dětí. Chybí rodičky, a tak porodnice napříč republikou mění pravidla a ruší povinnost registrace k porodu. Otázkou je, kdy začneme rušit porodnice.“
A propad pokračuje i v roce 2024…
Nejnovější zpráva autorů SMIS potvrdila, že propad porodnosti dále pokračuje a už nabývá děsivých rozměrů: „Dramatický propad počtu dětí narozených v České republice pokračuje již třetím rokem. Dokonce i mainstreamová média přiznávají, že jde o problém, odborníci jsou zaskočeni a nedokáží určit příčinu. Předseda vlády České republiky problém přehlíží, bagatelizuje možné příčiny a současně své postoje opírá o několik mylných vyjádření.
V České republice bylo dle posledního sčítání lidu v roce 2021 celkem asi 1 296 000 žen ve věku 18–39 let. Tento počet se za poslední dva roky nijak dramaticky nezměnil. Z tohoto počtu bylo žen očkovaných aspoň jednou dávkou vakcíny proti covidu do konce roku 2022 přibližně 875 tisíc (což je asi 68 % příslušné populace) a neočkovaných bylo přibližně 421 tisíc (32 % populace) [1].
Dle dat ÚZISu se v této věkové skupině v roce 2023 odehrálo celkem 84 525 porodů, z toho 36 326 porodů u žen očkovaných aspoň jednou dávkou vakcíny proti covidu před datem porodu (43 %) a 48 199 porodů u žen neočkovaných (57 %). Aby se nám to dále lépe počítalo, budeme předpokládat, že jeden porod znamená jedno narozené dítě, (relativně řídké) vícečetné porody pro jednoduchost zanedbáme.
Neočkovaným ženám se tedy v roce 2023 narodilo asi 114 dětí na tisíc neočkovaných žen ve věku 18–39 let. Očkovaným ženám se narodilo pouze asi 42 dětí na tisíc očkovaných žen ve věku 18–39 let.
Podobné (ne)poměry jsme viděli již dříve. Z dat ÚZIS, která po značném úsilí vydoloval Roman Kovařík a senátorka Jitka Chalánková, vyplynulo, že od začátku roku 2021 byla (o případné další vlivy neočištěná) pravděpodobnost, že očkovaná žena ve věku 18–39 let počne dítě, několikanásobně nižší než pravděpodobnost, že počne žena neočkovaná. (…)
Je pravděpodobné a jsme si toho plně vědomi, že část uvedeného efektu je dána nějakým typem výběrového zkreslení, tedy že se nechaly očkovat zrovna ty ženy, které by i bez očkování měly nižší plodnost. Kdyby se totiž očkovaným ženám také rodilo 114 dětí na tisíc žen, měli bychom v roce 2023 celkem téměř 150 tisíc dětí, což je mnohem víc než kdykoliv dříve od roku 1990.
Celý efekt ale nemůže být vysvětlen pouze pomocí výběrového zkreslení, protože i úhrnná plodnost českých žen – tedy ukazatel očištěný od velikosti a věkové struktury populace – začala v lednu 2022 prudce klesat a tento pokles se dosud nezastavil. Již dříve jsme upozorňovali, že tento pokles začal rok po zahájení používání mRNA vakcín proti covid-19. Navíc tento pokles lze pozorovat v téměř všech silně proočkovaných zemích, zatímco zemím, kde se očkovalo méně, se pokles vyhýbá. Uplynul téměř rok a jak mezi odbornou zdravotnickou veřejností, tak u politické reprezentace panuje hrobové ticho. (…)
Od roku 2011 úhrnná plodnost (Total Fertility Rate, [2]) českých žen zvolna rostla až do roku 2021, kdy byla dokonce rekordní. Propadat se začala až s počátkem roku 2022 – přibližně 9 měsíců po začátku očkování fertilní kohorty covidovými vakcínami.
(…) Po krátkodobém významnějším propadu v roce 2011 se počet narozených dětí v ČR stabilizoval (tj. nevykazoval významné ani negativní ani pozitivní trendy) na v průměru 111 tisících dětech za rok a zůstal stabilní až do roku 2021. Zlomový pokles v počtu narozených dětí nastal až v lednu 2022, od kdy se již téměř tři roky každý měsíc rodí o přibližně 10 % dětí méně, než tomu bylo ve stejném měsíci roku předchozího. V absolutních číslech klesají strmě počty narozených dětí za roky 2021-2023: 111 793, 101 299 a 91 149. Pro letošní rok, pro který jsou k dispozici zatím pouze předběžná data za první pololetí, se odhaduje narození přibližně 82 000 dětí, tj. za pouhé 3 roky se narodí o čtvrtinu méně dětí než v roce 2021. (…)
V této chvíli znovu konstatujeme, že z dat ÚZISu je již bezpečně prokázáno, že pokles počtu narozených dětí s očkovacím statusem matek souvisí, a to velmi silně. Otázkou zůstává, jaká část této souvislosti je příčinná. (…)
V prvním pololetí roku 2024 se narodilo pouze 41,6 tisíc dětí, což je opět o 10 % méně než ve stejném období v loňském roce (46,1 tisíce). Už i odborníci sdružení ve státem financovaném institutu SYRI se diví a přiznávají, že takto strmý pokles nečekali. Daty podložené validní vysvětlení však nenabídli.“
T. Fürst na SMIS v červenci 2024 s odkazem na svou přednášku shrnul: „Oficiální místa se problém snažila vysvětlit tím, že v roce 2021 byla plodnost nečekaně vysoká, ženy si tedy děti ‚předrodily‘. Jenže ‚rekordní plodnost‘ roku 2021 byla do značné míry jen optická iluze daná tím, že ČSÚ po sčítání lidu upravoval celkový počet obyvatel. Při sčítání lidu statistici zjistili, že žen v plodném věku u nás bylo v roce 2021 o 80 tisíc méně než bylo předpokládáno pro rok 2020. Rekordní plodnost roku 2021 byla tedy způsobena tím, že se počet dětí (velmi podobný jako v roce 2020) prostě vydělil mnohem menším počtem žen. Jde tedy o statistický artefakt – v roce 2021 nebyla plodnost abnormálně velká a hypotéza o ‚předrozených‘ dětech není plausibilní. Prudký pokles porodnosti nelze vysvětlit ani stárnutím populace, ani domněle rekordní plodností v roce 2021. Podobný pokles plodnosti byl zjištěn i na datech zdravotních pojišťoven, které přesně vědí, kolik a jak starých maminek mezi jejich klientkami je.
Po dlouhém boji jsme získali z ÚZISu data o počtu žen, které porodily děti v letech 2020-2021 včetně jejich očkovacího statusu. Posunuli jsme data o 9 měsíců a spočítali jsme počty úspěšně zahájených těhotenství v jednotlivých měsících roku 2021. Dohledali jsme, kolik bylo v daném měsíci očkovaných a neočkovaných žen v dané věkové kohortě. Z toho jsme vypočítali počet úspěšně zahájených těhotenství na 1000 žen v rámci očkované a v rámci neočkované populace. Zjistili jsme, že pravděpodobnost početí byla u očkovaných žen několikanásobně menší než u žen neočkovaných.
Pomocí Bradford Hillových kritérií jsme potvrdili, že mezi vakcinací proti covidu a poklesem porodnosti může být kauzální vztah. Naočkovali jsme stovky milionů mladých lidí po celém světě experimentální genovou vakcínou, jejíž účinnost a bezpečnost pro těhotné nebyla nikdy testována standardní randomizovanou studií. Zaznamenali jsme vysoké procento žen, které po této vakcíně reportují problémy s menstruací. Načež jsme zjistili, že asi devět měsíců po očkování fertilní kohorty začala klesat plodnost a tento pokles se dodnes nezastavil. Přesto se tomuto problému nikdo nevěnuje a samotné vyslovení této vysoce plausibilní hypotézy – že pokles plodnosti je důsledkem genetických vakcín – je v dnešním veřejném prostoru nemožné bez toho, aby byl člověk okamžitě označen za dezinformátora a šiřitele konspiračních teorií. Těžko půjde v budoucnu najít lepší ilustraci celkové ztráty soudnosti, které západní společnosti během covidové krize propadly.“
Challenger na D-FENSu shrnul rozměr dopadu porodnosti i vysokou pravděpodobnost jeho souvislosti s vakcinací: „Demografická data úhrnné plodnosti, která po krátkodobém peaku na 1,83, v roce 2021, jdou následující léta strmě dolů. V roce 2022 byl zaznamenán pokles na 1,62, v roce 2023 na 1,45 a v roce 2024 jdou čísla tak dolů (neúplná data svědčí o poklesu fertility o dalších 14 %), že se hovoří o uzavření třetiny porodnic … (novinář jménem Zvěřina tvrdí, že porodnice prý zavírá Darwin (a já s ním souhlasím), jen by měl při té propagaci darwinismu být trochu konkrétnější, neboť porodnice zavírají úředníci VZP z důvodu katastrofálního propadu porodnosti). Jedná se o největší dvouletý pokles za posledních 50 let a největší tříletý pokles za 100 let existence naší země, srovnatelný s první světovou válkou, to nebylo ani v devadesátkách, kdy ta čísla sice byla absolutně na nižší úrovni (nejnižší byla kolem roku 2000, asi 1,13), ale ne s takovým trendem.Tento trend by byl naprosto nepochopitelný, kdyby mu rok předtím nepředcházelo kovidí šílenství s tlakem státu a jeho fízlů a úředníků na povinnou vakcinaci prostřednictvím genové m-RNA vakcíny. Proto je logické, že se data o úhrnné plodnosti rozdělila na 2 skupiny. První skupinu tvoří očkované ženy ve fertilním okně 18-39 let, ty tvořily v roce 2023 68 % všech žen z celkového počtu 1 296 000 žen ve fertilním věku, kterým se narodilo 36 326 dětí. 32 % neočkovaných žen za stejné období porodilo 48 581 dětí. Člověk nemusí být raketový inženýr nebo profesionální statistik, aby zjistil, co se děje. Ať ta data dosadíme do kteréhokoli statistického vzorečku, vyjde nám Odds ratio asi 3,05 ± 0,04 (95% CI) a hladina významnosti p < 0,00000001. Přeloženo do normální češtiny, přítomnost ve skupině očkovaných představuje pro ženy ve fertilním věku – měřeno ostrými daty z roku 2023 – asi trojnásobné riziko neplodnosti proti skupině neočkovaných a s pravděpodobností menší než jedna miliontina procenta je tento výsledek náhodný.“