Otázkou je, zda měly vakcíny v úmrtnosti na covid vůbec nějaký účinek – klamný efekt zdravého očkovaného
Zastánci vakcinace se dlouho oháněli a stále ohánějí na první pohled nepopiratelným faktem: ve skupině očkovaných celkově panuje nižší úmrtnost než ve skupině neočkovaných. Je to však klam daný tzv. efektem zdravého očkovaného. Lidé méně zdraví a méně odpovědní ke svému zdraví, lidé ve vážném zdravotním stavu nebo už přímo na smrtelné posteli se většinou neočkují. Naopak se více očkují ti zdravější a zdravotně uvědomělejší (ačkoli v případě očkování proti covidu svému zdraví spíše uškodili než prospěli).
J. Janošek na SMIS napsal: „Nad těmito daty a možnými vysvětleními jsme diskutovali dlouho, ale nakonec jsme se shodli, že největší roli hraje právě Healthy Vaccinee Effect. (…)
Jeden obrázek níže řekne více než tisíc slov. Graf níže uvedený ukazuje úmrtnost přepočtenou na 100 000 obyvatel s daným vakcinačním statusem v jednotlivých barevně odlišených věkových skupinách a srovnává úmrtnost v očkované a neočkované skupině v prvních měsících roku 2021, kdy řádila pandemie, s úmrtností v létě 2021, kdy se na covid prakticky neumíralo (za celé období červenec až září zemřelo s pozitivním PCR testem pouze 160 pacientů z cca 17 000 zemřelých ve zdrojových datech VZP z daného období).
Graf ukazuje, že v každém období umírali očkovaní v jednotlivých věkových kategoriích přibližně dvakrát méně než neočkovaní. To na první pohled samozřejmě nepřekvapí v době, kdy řádil covid. Ale proč očkovaní umírají dvakrát méně než neočkovaní i v létě, když není COVID? Byla snad vakcína, jak to se svou typickou dávkou sarkasmu nazval Tomáš Fürst, elixírem mládí?
Kdepak, vysvětlení je mnohem prozaičtější – a konečně se dostáváme k tomu, co je to efekt zdravého očkovaného. Řečeno lapidárně, lidé, kteří se nechali očkovat, byli obecně ZDRAVĚJŠÍ než ti, kteří se očkovat nenechali. Proto v době, kdy nebyl covid, lidé v neočkované skupině umírali více.
Už slyším křik a skřípění zubů: To není možné, na začátku očkování se přece přednostně v každé skupině očkovali ti nejzranitelnější v domovech s pečovatelskou službou a podobných zařízeních! Ano, to je pravda, ale tam se jednalo o relativně malé počty ve srovnání s cca 2,5 miliony lidí, kteří tvoří studijní skupinu ve věku 50+. Mnohem více bylo těch, kteří byli například tak vážně nemocní, že si nemohli pro vakcínu dojít, nebo se poté, co viděli souseda, kterému bylo po vakcíně zle, báli, že takové zhoršení zdravotního stavu by už nezvládli… Nebo to prostě byli Frantové Bůčkařové, kteří si u cigarety a piva bouchli do stolu a řekli si ‚já jsem pořádný stopadesátikilový chlap, mě nějaký virus neohrozí‘, zatímco ti, kdo o své zdraví příkladně dbali, se šli poctivě naočkovat. Krásně je to vidět, když se podíváte na očkované sedmdesátníky v původním Tomášově článku. Uvidíte tam, že jakmile v březnu začalo masové očkování sedmdesátníků, úmrtnost v této skupině výrazně klesla a zůstala potom nízko (hluboce pod dlouhodobým průměrem), zatímco v neočkované skupině se naopak až do konce držela vysoko nad dlouhodobým průměrem – tedy i tehdy, když covid nezabíjel. A prakticky totéž vidíme i u šedesátníků (s tím, že zlom, tedy zahájení masového očkování, přichází u této skupiny o měsíc později).
Co to tedy všechno znamená? Že observační studie, tedy ty, kde se nedělili jednotlivci mezi skupiny na základě losu, ale kde se jednoduše vzala úmrtnost očkovaných na covid a porovnala se s covidovou úmrtností neočkovaných, dávají zavádějící výsledky, protože srovnávají populace, které mají od začátku různý zdravotní stav. A pokud mám dvě skupiny lidí, z nichž v jedné je mnohem více těch, kteří stojí u hrany propasti než v té druhé, při zemětřesení spadne do propasti přirozeně mnohem více těch, kteří stojí na hraně, než těch, kteří od ní stojí několik metrů.“
T. Fürst na SMIS uvedl: „Jedno z nejdůležitějších pozorování jsme učinili již koncem roku 2021, kdy jsme si na datech Všeobecné zdravotní pojišťovny všimli, že pojištěnci očkovaní proti covidu jsou podivuhodně nesmrtelní. V tomto článku jsme ukázali, že i během léta 2021, kdy u nás téměř žádná covidová úmrtí nebyla, umírali neočkovaní asi dvakrát více než stejně staří očkovaní. Naše tehdejší překvapení lze dobře vyčíst z článku Elixír mládí, kde jsme poctivě vypsali všechny možné hypotézy, čím to může být.
Sledovali jsme tuto horkou stopu a postupně se nám díky neúnavnému úsilí Angeliky Bazalové podařilo získat podrobná data ze dvou velkých českých zdravotních pojišťoven (VZP mezi nimi bohužel nebyla). Na těchto datech jsme nade vší pochybnost ukázali existenci takzvaného Healthy Vaccinee Effect (HVE), neboli efektu zdravých očkovaných. Ten vzniká tím, že se spíše očkují lidé v lepším zdravotním stavu. Lidé v horším zdravotním stavu zůstávají často neočkovaní, a proto není divu, že umírají daleko více, jak na covid, tak na cokoliv jiného. Očkovaná kohorta je tedy mnohem zdravější než ta neočkovaná – důkazem je zásadní rozdíl v necovidové mortalitě mezi oběma skupinami.
A protože je očkovaná kohorta mnohem zdravější než neočkovaná, rozdíl v covidové mortalitě mezi oběma skupinami nemůže být interpretován jako důkaz účinnosti vakcín. I kdyby byla vakcína čistým placebem, neočkovaní by umírali mnohem více než očkovaní – jak na covid, tak na cokoliv jiného. Tato myšlenka se bohužel ukázala být příliš složitou pro uši různých profesorů, doktorů a docentů, kteří byli o účinnosti vakcín dopředu přesvědčeni a nedovedli si představit, že by pozorované rozdíly v mortalitě očkovaných a neočkovaných mohly mít jiný důvod.“
„… celková úmrtnost neočkovaných je přibližně dvakrát větší než úmrtnost očkovaných jak v době, kdy tady byl covid, tak i v době, kdy tady nebyl covid. Vysvětlujeme to efektem zdravého očkovaného (HVE) – tedy tím, že obecně se ve vyšších věkových kategoriích očkovali zdravější lidé (neboli, pokud logiku otočíme, lidé, kteří měli k smrti blíže, se očkovali méně).“
Vakcíny dlouhodobě podlamují imunitu, zvyšují riziko nákazy, těžkého průběhu i úmrtí na covid
Covid se od jisté doby začal efektivněji šířit mezi očkovanými. Autoři z webu SMIS psali: „Čeští matematici zjistili z dat ÚZISu, že počet nákaz byl ve skupině očkovaných osob už několik měsíců po očkování stejný nebo vyšší než ve skupině neočkované. Známá clevelandská studie u 51 tisíc zdravotníků ukázala, že čím více dávek vakcíny zdravotníci měli, tím vyšší počet nakažených osob se v dané skupině objevil.“
Data z roku 2022 z ČR to potvrzují zejména u lidí očkovaných už delší dobu a s posilujícími dávkami.
S výše uvedeným souhlasí fakt, že vakcíny dlouhodobě oslabují a podlamují imunitu.
T. Fürst na SMIS napsal: „Nejnovější kousek z produkce týmu „Safe&Effective“ se objevil na stránkách Rudého Práva vakcinačních roztleskávačů – New England Journal of Medicine – začátkem září.
Jde o rozsáhlou observační studii, ve které autoři sledovali téměř 900 tisíc dětí ve věku 5–11 let v Severní Karolíně. Asi 270 tisíc dětí (30.8 %) bylo očkováno alespoň jednou dávkou mRNA vakcíny firmy Pfizer v období mezi 1. listopadem 2021 a 3. červnem 2022. Přibližně 190 tisíc dětí reportovalo positivní test na infekci koronavirem v období mezi 11. březnem 2020 a 3. červnem 2022. Autoři sledovali časový průběh účinnosti vakcíny (proti nákaze) a účinnosti předchozího prodělání infekce. Mám mnoho výhrad k použitým matematickým metodám, ale pro účely tohoto textu je všechny spolknu a budu prostě předpokládat, že presentované grafy alespoň kvalitativně odrážejí realitu.
Výsledky jsou více než fascinující. Obrázek A ukazuje rychlý pokles účinnosti vakcín na pozadí průběhu tří vln epidemie. Na tom není nic zvláštního, po roce lživých prohlášení všemožných ‚follow the science‘ autorit už jsme si všichni všimli, že účinnost vakcín klesá po několika měsících do záporných hodnot. To je jedna ze zvláštností této vakcíny – činí vás více náchylnými k infekci.
Graf B ukazuje, že tento pokles účinnosti do záporných hodnot je velmi překvapivě nezávislý na předchozím prodělání infekce. Po necelém půlroce jsou očkované děti více náchylné k infekci než neočkované, a to nezávisle na tom, jestli již infekci prodělaly, či nikoliv.
Úžas ovšem vyvolá pohled na druhou dvojici obrázků. Obrázek C totiž ukazuje, že u neočkovaných dětí přirozená imunita funguje bezvadně a předchozí prodělání nemoci poskytuje sice klesající, ale trvale kladnou ochranu proti všem variantám. Ovšem obrázek D ukazuje, že pro očkované děti tohle zdaleka neplatí. U očkovaných dětí imunita získaná předchozím proděláním velmi rychle klesá až k nule (a možná i dál, to nám ovšem autoři neukázali).
Studie z Clevelandu (Ohio, USA) prováděná na zaměstnancích Cleveland Clinic ukázala, že riziko infekce koronavirem rostlo s počtem dávek vakcíny. Jasně nejlépe na tom byli ti, kteří se nenechali vakcinovat vůbec.
Od jisté doby umírali na covid očkovaní častěji než neočkovaní. V březnu 2022 u nás zemřelo o trochu více očkovaných než neočkovaných, v dubnu měli zemřelí očkovaní poměrně viditelnou převahu. Umírali i očkovaní s posilovací dávkou – např. mezi dubnovými zemřelými bylo 67 % očkováno posilovací dávkou.
Celkově ve všech směrech s odstupem času data hovořila v neprospěch očkovaných.
Meziroční srovnání očkovaných vs neočkovaných – září 2021 a září 2022
Počty nakažených ve skupině očkovaných dosáhly počtu:
v září 2021 2.724 lidí
v září 2022 50.823 lidí
což je nárůst o 1.766 %
Počty nakažených ve skupině neočkovaných narostly o 36 %
Počty nakažených ve skupině očkovaných 65+ dosáhly počtu:
v září 2021 223 lidí
v září 2022 1.680 lidí
což je nárůst o 653 %
Počty nakažených ve skupině neočkovaných narostly o 27 %
Počty hospitalizovaných ve skupině očkovaných dosáhly počtu:
v září 2021 175 lidí
v září 2022 3.016 lidí
což je nárůst o 1.623 %
ve skupině neočkovaných o 221 %
Počty JIP hospitalizací ve skupině očkovaných dosáhly počtu:
v září 2021 34 lidí
v září 2022 223 lidí
což je nárůst o 556 %
ve skupině neočkovaných o 16 %
Počty JIP hospitalizací ve skupině očkovaných 65+ dosáhly počtu:
v září 2021 29 lidí
v září 2022 169 lidí
což je nárůst o 483 %
ve skupině neočkovaných o 45 %
Počty zemřelých s covid 19 ve skupině očkovaných dosáhly počtu:
v září 2021 17 lidí
v září 2022 165 lidí
což je nárůst o 871 %
ve skupině neočkovaných o 173 %
Existují i další tvrdá data z jiných zemí, která mimo pochybnost dokazují, že od jisté doby bylo očkování zbytečné, ba dokonce kontraproduktivní; nákazy a těžké průběhy s úmrtím se u očkovaných vyskytovaly ve stejné nebo i vyšší míře. Začínalo se ukazovat, že opakovaná vakcinace nejenže často působí obecné nežádoucí účinky, ale dokonce zvyšuje i náchylnost k nákaze, těžkému průběhu covidu a úmrtí na něj.
Podle údajů z Británie z března 2022 bylo na počet obyvatel hospitalizovaných s třetí dávkou skoro dvakrát tolik než lidí, kteří se vůbec nevakcinovali nebo 1-2krát a pak už s tím skončili a raději nechali nastoupit přirozenou imunitu (6750 ku 3576). Počet úmrtí u 3krát vakcinovaných byl proporčně dokonce skoro trojnásobný (1557 ku 577). Mezi 1. lednem a 31. květnem 2022 zemřelo v Británii 15 311 lidí s covidem a 90 % z nich mělo nejméně jednu dávku očkování.
V polské televizi vystoupil lékař Piotr Rossudowski, který mluví o zveřejněném dopise údajně od ministerstva zdravotnictví ohledně úmrtnosti na covid očkovaných oproti neočkovaným. Jak sám říká, tyto statistiky jsou více než děsivé: „Udělal jsem si takový graf, ze kterého lze říct, že počet nemocných po prvním očkování, kteří se nakazili nemocí covid-19, je 74 500 osob, přičemž z toho je úmrtnost 3000 osob. Spočítal jsem to dvakrát a to je 4% úmrtnost osob, které byly naočkovány první dávkou, zdůrazňuji první dávkou. Všeobecné procento úmrtnosti z důvodu covidu-19 v Polsku je 2,54 %, a je to ještě horší u pacientů, kteří jsou naočkování dvěma dávkami.
Počet nemocných po druhém očkování je 9 700 osob, které onemocněly, i přes očkování z tohoto čísla zemřelo 500 osob. Berte na vědomí, že ta čísla jsou hodně zaokrouhlená a vypadá to, no matematicky to ukazuje až na 5,15 % úmrtí z důvodu nemoci covid-19, ještě jednou zdůrazňuji, s celkovým počtem úmrtí 2,54 %, to je tedy 2x více než u běžného průběhu nemoci covid-19.“
Proč byly vakcíny vyvinuty na bázi nevyzkoušené technologie místo dlouho prověřené?
Otázky vzbuzuje, proč byly proti covidu masově vyráběny vakcíny na bázi dosud nedostatečně probádané, a hlavně na lidech nevyzkoušené technologie, což znamenalo, že nebyly k dispozici žádné poznatky o jejich možných rizicích, o jejich bezpečnosti či nebezpečnosti pro člověka. Je třeba říci, že to vlastně ani nebyly vakcíny v klasickém smyslu, nýbrž spíše jakási nepovedená genová terapie. Na stole leží důležitá otázka, proč nebyly vyvinuty klasické vektorové vakcíny, ověřená a vyzkoušená technologie vykazující nízkou míru nežádoucích účinků, navíc vesměs málo závažných. O to naléhavější tato otázka je, když víme, že jediná klasická proticovidová vakcína Valneva VLA2001 vykázala mnohem lepší vlastnosti jak ohledně nežádoucích účinků, tak účinnosti.
J. Mrcasík na D-FENSu trefně napsal: „Tradiční vakcíny s inaktivovaným virem. Takové, jakých jsme všichni dostali od dětství desítky dávek v čele s ‚tradiční komunistickou Trojkombinací‘. Žádné nejžhavější a neprobádané novinky s náhodnými autoimunitními problémy, žádní kočkopsi s náhodným vznikem poškozených S-proteinů, nýbrž prověřená a perfektně zvládnutá klasika, na které téměř není co zkazit (pokud není použit nebezpečný adjuvans jako AS03 od GSK-Sanofi.)
Inaktivované vakcíny jsou ovšem předmětem téměř totální nenávisti Big Pharma i progresivních ‚expertů‘ právě proto, že je to nudná stará technologie a nikoli vzrušující špička ve vývoji. Česká vakcinologická společnost je odsuzuje s tím, že mRNA vakcíny jsou jediná budoucnost, protože ‚na mutace mohou lépe reagovat ty genetické vakcíny, kde lze pouze lehce upravit RNA, a to rychleji a účinněji.‘ Progresivní akademici jako prof. Grubhoffer z Akademie věd ČR shrnují postoj Big Pharma a covidistického mainstreamu proti tradičním inaktivovaným vakcínám takto:
‚Je to nesmírně zastaralý přístup východního typu a nepochopení situace, která vládne v oblasti farmaceutické výroby a byznysu.‘
Tak určitě, ‚zastaralý východní‘ – to je propagandistický polibek smrti. Sice to nevymysleli na žádném východě, nýbrž první zcela inaktivovanou vakcínu vyrobili v roce 1886 Američané Salmon a Smith pro imunizaci prasat, první bakteriální inaktivovanou vakcínu pro lidi vyrobili proti tyfu v roce 1896 Britové nebo Francouzi, a výrobu první úplně inaktivované vakcíny proti virům umožnili v roce 1948 Američané Enders, Weller a Robbins, kteří za to v roce 1954 dostali Nobelovu cenu. Ale konkurenci je potřeba poplivat, chápeme.
Jenže existuje jedna vlaštovka: francouzská firma Valneva vyvíjí společně s americkou firmou Dynavax (neplést s konkurenční Novavax!)…
Jedinou tradiční inaktivovanou vakcínu v celé Evropě a Západním světě – Valneva VLA2001. ‚Zastaralou‘ a proto bezpečnější než adenovirové a mRNA hi-tech.
Zatímco všichni výrobci adenovirových a mRNA vakcín se vrhli na trh s hlavním cílem maximálně efektivní a rychle upravitelné vakcíny bez ohledu na následky a vedlejší negativní účinky, Valneva si udělala průzkum trhu, došla k názoru, že nemá cenu nosit dříví do lesa, a vybrala si jinou niku – vyvinout naopak maximálně bezpečnou COVID vakcínu:
Společnost má zkušenosti s výrobou vakcín proti jiným nemocem a doufala, že jejich produkt proti COVID-19 by měl dobrý bezpečnostní profil, možná až tak dobrý že by mohla být nabízena dětem nebo imunokompromitovaným pacientům.
Tradiční inaktivované vakcíny jsou z principu bezpečnější, než adenovirové míchající DNA a RNA viry i než imunologicky ne-zcela-zvládnuté mRNA. Není proto překvapení, že Valneva měla ve 3. fázi klinických zkoušek ‚mnohem méně nežádoucích vedlejších účinků‘ než Astrazeneca. Z oficiální zprávy klinických zkoušek:
VLA2001 byla dobře tolerována, vykázala statisticky významně lepší profil tolerance v porovnání s konkurenční vakcínou. Účastníci nad 30 let věku hlásili výrazně méně nežádoucích účinků jak do místa vpichu (73,2 % VLA2001 vs. 91,1 % AZD1222), tak do systémových reakcí (70,2 % VLAE2001 vs. 91,1 % AZD1222). Nebyly hlášeny žádné závažné negativní účinky. (…)
Jenže VLA2001 není žádná žhavá novinka jako ostatní COVID vakcíny – jedná se o technologicky malou úpravu existující vakcíny Valnevy Ixario proti japonské encefalitidě, která je podávána již přes 10 let a všechny její účinky jsou tedy již dobře prozkoumány. I adjuvans používaný ve VLA2001 je používán přes 10 let a dlouhodobě prozkoumán – a to jak v Ixario, tak v USA v jiné vakcíně proti žloutence. A Ixario prošla i post-klinickými zkouškami v délce 36 měsíců po původních klinických zkouškách.
Mimo to VLA2001 paradoxně nabídla i lepší ochranu proti mutacím, než Astrazeneca a mRNA vakcíny, pokud to někoho zajímá – protože zatímco ty trénují imunitní systém pouze proti spike-proteinu SARS-CoV-2, Valneva trénuje imunitní systém proti celému viru, čímž paradoxně dochází k dlouhodobější ochraně proti závažnému průběhu choroby. ‚Zastaralá‘ technologie poráží nebezpečné žhavé novinky na celé čáře, konzervativci plesají a říkají – ‚vidíte? My jsme vám to říkali‘.“
Na závěr lze také vznést otázku, zda se nemělo větší úsilí napřít k vývoji spíše léků proti covidu než vakcín. Základem boje proti jakékoli nemoci typu covidu je léčba, pokud má vážnější průběh. Vakcinace je v jejich případě jen preventivní pomocný nástroj.
Shrnutí a otázka motivů
Vakcíny se ukázaly jako jedno velké fiasko. Nevedly k žádné dlouhodobé imunitě na individuální úrovni, ani nevedly k žádní kolektivní imunitě, to dokonce ani krátkodobě. Nezabránily infekci ani přenášení koronaviru a ani těžkým průběhům a úmrtním na covid. A s novými mutacemi koronaviru rychle ztrácely účinnost. Nakonec se také ukázalo, že opakované dávky naopak imunitu oslabují dokonce až do záporných hodnot a zvyšují náchylnost k infekci.
Takto problémové a rizikové vakcíny snad mělo smysl jen při prvním „nárazu“ viru těm nejvíce ohroženým, u nichž riziko těžkého průběhu byl vyšší než nemalé riziko nežádoucích učinků vakcín. Aplikovat je komukoli jinému byl nesmysl a ve světle jejich rizikovosti a zároveň toho, jak odporně vyděračsky byly lidem nuceny, de facto i zločin. U všech ostatních rizika plynoucí z vakcinace jasně převyšovala riziko těžkého průběhu covidu. Později už nemělo smysl podávat je vůbec nikomu, neboť virus stejně mutoval na nové varianty, na něž už vakcíny ani nemohly pořádně zabírat (a vývoj nových verzí nemůže s mutacemi viru držet krok). A bylo jasné, že nakonec si přirozenou imunitu budou muset vytvořit i ti nejzranitelnější.
A nyní se ukazuje hrozivá skutečnost, že covidové vedly ke zdravotnímu poškození (problémy se srdcem a oběhovou soustavou, rakovina, neurologické problémy a neurodegenerativní nemoci, potíže s játry, dále také problémy s klouby či svaly) a dokonce i úmrtí mnoha lidí, že stojí za zvýšenou úmrtností celých národů a dokonce asi i za podivným poklesem porodnosti. V každém případě měly být vyvinuty prověřené a ve všech směrech lepší klasické vakcíny a je znepokojivou otázkou, proč tak nebylo učiněno.
Populace byla přes neúčinnost, neprověřenost a rizikovost vakcín státem vyděračsky do vakcinace nucena a rizika i následky byly oficiálními místy ignorovány. V případě ČR můžeme zmínit, co uvedl P. Šourek v Poslanecké sněmovně: „Státní dozor nad bezpečností léčiv se během pandemie podvolil politickému tlaku. Covid vakcíny SÚKL nikdy nekontroloval jako ostatní běžná léčiva. Ze SÚKLu se stalo koště na zametání stop. Základní pojmy farmakovigilance byly zneužity k matení veřejnosti. Běžní lidé dnes dávno vědí, že očkovací kampaň nebyla ani úspěšná, ani se neobešla bez zdravotních následků. Slyšeli o tom, i když se o tom oficiálně mlčí. Situace se v tomto ohledu stabilizovala. Lidé si zvykli, že se o některých věcech nemluví, a vědí o kterých a proč.
Dříve jsme se domnívali, že SÚKL za nás a pro nás vakcíny hlídá. A že mají-li úředníci podezření, že produkt vyvolal nežádoucí účinky, že spěšně provádějí opatření, aby nebyli ohrožení další lidé. Mysleli jsme si, že SÚKL (jak je k tomu pověřen lékovým zákonem) u lidí, kteří zemřeli po očkování, zjišťuje, jakou šarží byli očkováni, případ šetří, a dokud se podezření nevyloučí, pozastaví používání dané šarže. Jenže nic takového se nestalo ani jednou a to budí podezření, které se musí prošetřit.
Tělocvikář z Plzeňska zemřel krátce po třetí dávce vakcínou Moderna. Patolog případ nahlásil. Příbuzná zemřelého vzápětí dodala čísla šarží. SÚKL se tvářil, že číslo nemá, nezastavil její distribuci a daná šarže se používala v ČR dalších 5 měsíců. SÚKL udělal maximum pro to, aby nemusel zastavit žádnou šarži. 16tiletý golfista byl převezen na JIP s těžkou myokarditidou po očkování šarží, která byla už 5 měsíců v oběhu a na niž SÚKL obdržel na 50 hlášení, z nich mnoho na kardiologické nežádoucí účinky. Krátce před expirací stejné šarže byla očkována také 14letá dívka z Brna, která ochrnula a skončila na vozíku. Šarže měla hlášeno také mnoho neurologických komplikací. Tito dva mladí lidé tak byli očkováni šarží, která měl SÚKL dávno pozastavit. Jsou to přímé oběti farmakoignorance SÚKLu.“
Vcelku shrnuto: už nelze pochybovat, že mRNA vakcíny byly v zásadě jeden velký neúspěch, který nesplnil co sliboval a ještě vedl k velkým škodám na zdraví lidí, na životech a demografii celých národů. První možností je, že šlo o jakousi nerozvážnost a neuvážlivost spojenou s diletantským avanturismem a emotivním nadšením pro jakési vzrušující novinky v oblasti vakcín – přičemž covid poskytl jedinečnou příležitost pro rozjezd takového projektu ve velkém. Otázkou zůstává, zda za tím také nebyly byznysové zájmy, tedy že mRNA vakcíny mohly být dražší než klasické a dalo se na nich více vydělat. Nejhrozivěji však vyznívá i další možná domněnka, totiž že za tím byl dokonce zlovolný úmysl způsobit to, co vakcíny způsobily a ještě způsobují. Je to hodně odvážná domněnka, že by v příslušných společnostech (nebo někdo v zákulisí, kdo ve skutečnosti „tahal za nitky“) byli až takoví zločinci. Úplně vyloučit to však nelze, neboť někteří příslušníci elit skutečně záměr eliminace bílé rasy a velké výměny západních národů za imigranty sledují.