9. Velikost mozku a inteligence u člověka
Ačkoli velikost mozku v poměru k velikosti těla koreluje s inteligencí napříč druhy, mezi antropology panuje výrazná neochota připustit, že velikost mozku u člověka souvisí s inteligencí.
Například Beals, Smith a Dodd (1984) ve svém článku, v němž citují rasové rozdíly ve velikosti mozku u člověka, píší o souvislosti mezi velikostí mozku a inteligencí, že „nikdy nebyl předložen žádný přesvědčivý argument pro takovou souvislost“. Podobně „hromadí se ještě více důkazů proti přímému vztahu mezi lebeční kapacitou a intelektuální kapacitou“ (Henneberg, 1984); a „ve skutečnosti neexistují žádné důkazy, které by prokazovaly, že velikost mozku pozitivně koreluje s inteligencí“ (Latham, 1974).
Navzdory těmto tvrzením existují ve skutečnosti poměrně pádné důkazy o pozitivní souvislosti mezi velikostí mozku a inteligencí u Homo sapiens. Vyhledávání literatury odhalilo 16 studií na toto téma. Ve většině z nich byl jako přibližné měřítko velikosti mozku použit obvod hlavy. Je vidět, že studie zjistily pozitivní korelaci mezi velikostí hlavy a inteligencí a ve všech případech jsou korelace statisticky významné. Korelace jsou jistě poměrně nízké, ale to by mohlo být částečně způsobeno tím, že obvod hlavy není dokonalým měřítkem velikosti mozku a testy inteligence nejsou dokonalým měřítkem inteligence. Je možné korelace k nápravě tohoto nedostatku opravit. Důsledkem toho, za předpokladu, že obvod hlavy koreluje s velikostí mozku 0,8 (Brandt, 1978) a že testy inteligence mají spolehlivost 0,9, je zvýšení korelací přibližně o 20 procent. Snad nejzajímavější studií je však studie Willermana, Shultze, Rutledgeho a Biglera (1989), ve které byl objem mozku měřen pomocí magnetické rezonance u 40 univerzitních studentů a byla zjištěna korelace 0,35 mezi objemem mozku a inteligencí. Tento výsledek spolu s konzistentním trendem ve studiích nepochybně potvrzuje, že velikost mozku a inteligence u člověka pozitivně korelují.
10. Závěr
Argument je nyní u konce. Velikost mozku pozitivně koreluje s inteligencí u člověka a rasy vykazují konzistentní rozdíly jak ve velikosti mozku, tak v inteligenci. Zdá se, že tyto rozdíly vznikly proto, že běloši a mongoloidé kolonizovali novou a kognitivně náročnou niku, když migrovali do mírného a chladného prostředí Evropy a Asie. V tomto drsném prostředí méně inteligentní lidé nepřežili, a tak se běloši a mongoloidé stali dvěmi nejinteligentnějšími rasami a dvěmi jedinými rasami, které významně přispěly k rozvoji civilizace. Vývoj rasových rozdílů v inteligenci u člověka se řídil stejným principem, který fungoval v celé evoluční historii, a to adaptací na novou a kognitivně náročnou niku.
-konec-
Vyšlo v Mankind Quarterly, podzim/zima 1991, roč. 32, č. 1/2, str. 99, 23 stran.