Dne 28. října jsem se zúčastnil lampiónového průvodu k soše T.G.M., kde proběhl krátký, cca tří minutový sušší projev úředníka z primariátu, který byl zakončen státní hymnou. Pokud bychom udělali sociologický průzkum, dalo by se říci, že 90% z počtu 500-1000 účastníků (pozn. z cca 100 000, kteří se zúčastnit mohli) tvořily rodiny s malými dětmi, které s radostí využívaly příležitosti si prodloužit večerku a projít se s lampiónkem s hořící svíčkou. Pouze zbývajících necelých 10% byli představitelé Sokolské obce, Konfederace politických vězňů, 10 fandů do českých legií na Rusi, pro které svátek skutečně odpovídal původnímu záměru. Nerad bych též opomněl několik důchodců, pro něž Masaryk představoval jisté ideály a vybrané žoldáky AČR, kteří za drobný víkendový příplatek vytvářeli hudební kulisu k lampiónovému průvodu, pokládali věnce a drželi u sochy T.G.M čestnou stráž. Výše uvedené podporuje dávno známý fakt, že z dnešní populace idealismus vyprchal a byl nahrazen hlavně studeným konzumním materialismem a sobectvím. Hodnoty jako skromnost, odvaha, čest, hrdost, preciznost, odpovědnost, sebekázeň, víra ve vyšší cíle až sebeobětování se pro ně, altruismus a láska k rodné zemi v kontextu s národní jednotou dnes již téměř nikomu nic neříkají. K osobě Masaryka lze samozřejmě mít spoustu výhrad, ale budování samostatného Československa je s jeho osobou spojováno a bylo obětováno hodně lidských životů, než se alespoň iluze samostatnosti, bez povýšeného dohledu zkostnatělého Rakouska-Uherska zrealizovala. Vznik samostatného československého státu byl jistě provázen nadšením, i když svoboda je hlavně o sebekázni a bez ní představuje spíše otroctví. Je možno polemizovat se skutečným geopolitickým pozadím vzniku tohoto státního útvaru, i tím, že nebyly následně dostatečně aktivizovány síly vedoucí k národně sociální jednotě. Je však třeba žít hlavně v současnosti a vzhledem k aktuálním společenským a politickým trendům, je více než nutné se obracet a odkazovat na velké pozitivní vzory z národní a evropské minulosti a na významné milníky, které lze jako pozitivní vzory použít. Tyto jsou hrubě potlačeny přílivem množství cizích, hodnotově bezobsažných, umělých a komerčních vzorů. Jen takto lze v lidech znovu probudit idealismus, který tolik chybí.
napsal Vlasta ( došlo e-mailem )