Tato legenda zaznamenala za své existence zajímavý průběh změn své interpretace. Tito tři mudrci (mágové) se v evangeliích jednoznačně neobjevují. Pouze Matoušovo evangelium uvádí, že nespecifikovaný počet mudrců se přijel poklonit Králi Židovskému. Poprvé se o třech “králích” jasně zmiňuje až církevní spisovatel Órigenés na počátku 3. století, který počet tří zřejmě vyvozuje z počtu darů, které Ježíši přinášejí (zlato, kadidlo, myrha). Označení králové se pak objevuje až v 6. století u sv. Cesaria z Arles. Počet mudrců však v jednotlivých výkladech kolísal od dvou do čtyř v západní církvi, po dvanáct ve východní. Už tento krátký exkurz ukazuje, jak se mění a době přizpůsobují zaručeně pravá křesťanská dogmata.
Pojďme však dále k té multikulturnosti. Podle dnes vžitých představ je jeden z králů černý. Proto jsem byl i já v celku překvapen, když jsem náhodou v TV zhlédl část pořadu ( ČT2 – 3.1. – 16:55 – Tajemství tří králů ), kde restaurátoři meditovali nad překresleným obrazem. Ano, na tomto obraze byla tvář jednoho z králů překreslena na černo. Následně bylo vysvětleno, že představa o černém králi se začala utvářet až v 15 -17. století, kdy Evropané zahájili pronikání do Afriky.
Církev již v té době přemýšlela multikulturně. Potřebovala stůj co stůj další ovečky, a tak vůbec neváhala se dopustit propagačního podvodu. Tedy dodat představu, že černoši byli již u vzniku církve. Tato sázka ji vyšla, církev se stále více stávala internacionální a tyto praktiky od ní převzaly i mnohé ideologie. Jedna víra, jedno myšlení, jedna mocenská struktura pro všechny bez rozdílu rasy. Multikultura mohla nastoupit své doposud vítězné tažení.