Goebbels dokázal divy s rozhlasem a tiskem. Novodobí propagandisté mají v rukou mnohem účinnější zbraň. Člověk z podstaty věci více uvěří tomu, co na vlastní oči vidí, než tomu, čeho se zprostředkovaně doslechne. Bohužel mnoho lidí již nedokáže rozlišit realitu od přikrášlených a účelově nám podsouvaných obrázků v televizi.
V televizních studiích se stále méně dělá umění. Nejde rovněž jen o byznys a tvoření reklamy na různé výrobky nýbrž i o předkládání určitých typů chování a vzorů. Jedním z nejmarkantnějších příkladů, a to zejména u filmů americké provenience, je kladný černošský hrdina. Téměř v každém filmu máme inteligentního, zásadového černocha, jehož posláním je bojovat za spravedlnost a spasení světa. To, že realita městských předměstí vypadá jinak, je vedlejší věc. Mnozí lidé stráví před TV spousty hodin, a tak jim utkví v podvědomí právě tento předkládaný obraz a oni se jim pak řídí i ve svém životě.
Nedávno jsem něco podobného zaznamenal u jinak inteligentního kamaráda. Sám začal s tím, že lidé se přizpůsobují prostředí, v němž žijí, což se projevuje například u černochů barvou pleti a celkovou stavbou těla. Zle jsem však narazil, když se zmínil, že se to týká i mozku. Zde nastoupil blok autocenzury a já se dozvěděl, že mozku a obecně inteligence se to netýká. Nezabral ani argument, který by pochopilo i malé dítě. Tedy, že by bylo divné kdyby se podmínkám daného podnebí přizpůsobovalo celé tělo, jak on tvrdil, ale mozek tvořil výjimku. Bylo mi vyčteno, že vycházím z rasistických předsudků a zdrojů informací, zatímco on čerpá z vlastních zkušeností. Na mou otázku, jestli zná dobře nějakého černocha odpověděl, že ne, ale že to vidí všude kolem sebe. Bohužel stejně to kolem sebe, tedy vzory poskytované nám v TV, vidí většina lidí. To, že se jedná pouze o někým jim předkládaný nereálný obraz již nechápou.
Celá kinematografie je prolezlá touto účelnou propagandou. To nám dokazuje i udělování prestižních filmových cen. Nejvíce Oskarů získal snímek pějící oslavné ódy na americké vojáky působící v Iráku. Dokonce do pozadí odsunul velkofilm s ekoteroristickým poselstvím Avatar. U Českých lvů zase vyhrál film odkazující na boj proti fašismu, v době zákazu “kryptonacistické” DS zcela jistě náhoda.
Bohužel mnoho lidí nežije reálné životy, ale ty uměle vytvořené, předložené nám sdělovacími prostředky či internetem. Místo skutečného boje za lepší život se pak ukájí virtuálními pohádkami a úspěchy.