Zlato je symbolem blahobytu a majetku vůbec, je přenosné, malého objemu, nezkazitelné při zakopání snadno proměnitelné, neztrácí hodnotu. Díky kombinaci těchto vlastností s povahou lidí se stalo symbolem prokletým, spojeným s potoky krve. Mnozí lidé se stali na zlatu závislými tak, že pro něj vraždili, podváděli a okrádali druhé. Místo, aby se stalo symbolem ušlechtilosti (popř. drobným vylepšením krásy žen či materiálem pro zubní protézy), stalo se kultem uctívání a měřítkem hodnot. Nejhorší skutečností je, že se v historii vývoje lidstva objevily skupiny, které zlato využili k tomu, aby mohly ovládat jednotlivé národy a otáčet kormidlo dějin ve svůj prospěch. Lidé jsou díky tomu v zajetí nejen zlata, ale i papírových (jejichž reálné krytí je dosti vágní) a zejména imaginárních elektronických peněz, jejichž vznik umožnil přestěhovat světovládcům většinu zlata pod svá křídla.
Ekonomické uspořádání současného civilizovaného světa je založeno na hypotékách a půjčkách, což právě v kontextu s elektronickým bankovnictvím je pro lidstvo cesta do pekel. Reálné krytí těchto transakcí je natolik neprůhledné, že ve spojení s neproduktivností ekonomiky (kdy jeden vyrábí a deset se nabaluje) a rozhazováním peněz na pro občany neproduktivní činnosti (např. na rauty, výlety a vysoké platy poslanců a úřednického aparátu, šmírování soukromí občanů,zvláště nesouhlasících s asociálním kapitalistickým a občansko-multikulti pojetím světa, na ochranu vysavačů sociálního systému atd.) pak může docházet ke státním bankrotům. Toto je opět spojeno s poskytováním půjček na provoz států s následným ještě větším vazalstvím na chlebodárce a nejen nechutí, ale i nemožností představitelů státu plnit reálné zájmy občanů. Zástupci státu se tak stávají pouhými figurkami v rukou těch, co vládnou finančními prostředky. Inflaci či deflaci státní měny je pak, lapidárně řečeno, možné vyvolat jedním tlačítkem na PC. Volby samozřejmě taky nic neřeší, poněvadž i kdyby nějaký poctivec chtěl narušit tento prosperující systém lhaní občanům a nechtěl by se na něm podílet, byl by zdiskreditován a následně “vyštípán” ze hry.
Je třeba si každopádně uvědomit, že jedinou opravdovou hodnotou však byla, je a vždy bude vykonaná poctivá konstruktivní, společensky prospěšná práce a zlato může být maximálně pouhým zástupným směnným prostředkem tohoto, nikoliv prostředkem kumulativním pro vyvyšování se nad druhými. Bohužel je spousta těch, kteří toto nevědí, nechápou či nechtějí chápat. Propagace pracovitosti, poctivosti, čestnosti, svědomitosti, preciznosti a solidarity je cílem nikoliv umělých hodnot, podvodu, šmeliny a podpory parazitického způsobu života. Závěrem nezbývá než vzpomenout na staré pohanské moudro: “Zlato patří bohům, nikoliv lidem”.
(přišlo e-mailem)