Lidé, radujme a veselme se! Přijel k nám na návštěvu princ. Tak nějak vyznívaly oslavné chvalozpěvy v masmédiích během posledních dní. Můžeme si říci, že když se stane celebrita, dle tisku hodna obdivu, z úchylného magora, který předvedl svou epizodku v nějaké reality show, tak proč ne z prince Charlese. Já si však myslím, že se zde nejedná jen o spontánní projev tuposti novinářů.
Charles svými uvědomělými názory (zarytý ekolog a příznivce multikultury) zastupuje určité zájmy, což dosvědčuje i jeho vřelé setkání s prznitelem našeho národa Havlem. Charles obecně nemá žádnou výkonnou moc, jen 62 let čeká na trůn, tak proč to přijetí na nejvyšší úrovni a se všemi poctami? Obecně šlechta, která přišla o své výsady, se výrazně angažuje ve prospěch Nového řádu, který je stále důsledněji vnucován celému světu. Vede ji zřejmě k tomu snaha vydobýt si alespoň částečně své výsady zpět a stát se součástí nové rychle se tvořící celosvětové elity. Vždyť i u nás máme v politice „knížete“, účastníka setkání skupiny Bilderberg a tváře dalšího podvodu na voliče ve formě strany TOP 09.
Nechápu, co vede lidi, že přistupují na tuto hru o „láskyplných“ šlechticích. Snad nostalgie vyvolaná sledováním pohádek a podpořená vymývárnou prováděnou sdělovacími prostředky. Vždyť stačí jeden pohled a zejména u Schwarzenberga jsou ihned zřejmé následky patrně vzájemného křížení těchto starých elit. Tento první negativní dojem však není pro tvůrce veřejného mínění problém přetvořit. Tupost se změní v dobráckost a obrovský z potu národa nabytý majetek se ospravedlní pár drobáky puštěnými na humanitu, samozřejmě to vše je prezentováno v plné záři reflektorů
Jasným příkladem toho všeho byla kdysi princezna Diana. Z nóbl kurtizány, která svěřila své malé děti vychovatelům a mezitím si randila s arabskými šejky na jachtách se pomalu stala světice. Stačilo si doletět soukromým tryskáčem na párty snobů, která byla podána jako humanitární akce. Převést se v extrémně drahých nóbl šatech před pár fotografy a říci novinářům: „miluji celý svět a bojuji proti chudobě v Africe“. To, že za peníze, které stálo pořízení oněch šatů, by se nakrmila na pořádně dlouhou dobu větší africká vesnice, je již vedlejší. Masmédia nám vytvořila vzor, davy lidí jásaly a pubertální dívky snily, jak si najdou toho svého prince a budou rovněž zachraňovat svět.
Šlechta byla téměř vždy v historii nositelkou kosmopolitních vzorů. Ráda přijímala cizí zvyky, a ty pak vnucovala svým poddaným. I to křesťanství bylo lidu ctícímu odkaz předků vnuceno panovnickou elitou, která v něm viděla vlastní výhody. Nevěřím na pohádky, obroda nepřijde od uvědomělého panovníka, ale pouze ze spodu, prostřednictvím vůle „prostého“ lidu.