Rovněž člověk je zvířecím druhem a jako na takového bychom na něj měli pohlížet. Otázka tedy zní; žijí nějací polární medvědi na Sahaře? Nějaký škorpión v Arktidě? Nějaké zebry v Evropě či Americe? Nějací klokani mimo Austrálii? Nějaké velryby v jezerech a řekách? A proč jsou vlci v Kanadě větší než v Evropě? Proč nejsou afričtí sloni stejní jako asijští? Odpověď zní, že přírodní zákony přikazují všem tvorům, kde konkrétně mají žít, a oni se tomuto specifickému typu existence přizpůsobují. Nepatří někam jinam; nejsou přizpůsobeni životu někde jinde, nebo pokud chcete, nejsou stvořeni existovat někde jinde.
Proč by tomu mělo být jinak u mnoha lidských druhů a ras?
Můžete zkřížit tygra a lva, aby měli potomstvo, ale se zvířaty to musíte provést v zajetí, např. kleci; s tvory zbavenými svobody a stěsnanými pohromadě v hrozivě nepřirozených podmínkách. Stejně jako lidští tvorové ve městech. Potomstvo však nebude ani tygr ani lev, a nebude uzpůsobeno k životu nikde. Bude postižené problémy způsobenými křížením. Zvířata se v přírodě nepáří se zvířaty jiných ras či druhů, jestliže opravdu nemusí a mají jinou možnost.
Proč by se měl člověk odlišovat?
***
Kultury, zvyky a náboženství, tradice a světonázory: ty netvarují ani neformují lidské kmeny. Místo toho vycházejí z přirozenosti těchto lidí a fungují tak, aby je udržovaly v souladu sebe samotné.
Přirozenost těchto lidí ovlivňovala krajina, lesy a pole, oceány a vysoké hory, hluboká údolí, fjordy a změny ročních dob, rostliny a byliny, a rovněž tam žijící zvířata; strava, kterou jedli a vzduch, který dýchali, teploty a vlhko. Každý lidský kmen se v průběhu času stal specifickým a dobře přizpůsobeným svému okolí.
Některé kmeny si jsou navzájem velmi podobné a některé se od zbytku velice liší. Několik jich je jedinečných v téměř úplně každém ohledu.
Kmeny se navzájem rovněž ovlivňovaly, hlavně tím, že si vyměňovali syny a dcery pro sňatky, nebo adopcemi nemluvňat poražených kmenů, což zapříčiňovalo míšení, jež náboženství vědy popisuje jako «mutace». Některé skupiny kmenů se rozvíjely izolovaně od zbytku světa tak dlouho, že se staly se všemi ostatními neslučitelné. Jiné skupiny kmenů jsou natolik promíšené, že již nikam nezapadají ani nepatří a jen se potulují po Zemi, všude možně, bez kořenů a zmateny, cítíce závist a nenávist k těm, kteří nezakouší stejný osud. Nemají žádné spojení s přírodním životem či planetou, na níž žijí, a mají sklon dávat přednost smrti a zničení – a vytvářejí ideje, jež prosazují obojí.
***
Každý nezkažený lidský kmen je spojen se svou Ôðal («dědičnou půdou»), tak jako mysl s tělem. Nemůže existovat plánovaně kdekoliv. Nebo jestli chcete; nemůže plánovaně existovat zdravě či snad přirozeně kdekoliv. Kmen stěhující se ze své Ôðal za sebou něco důležitého zanechá, bude chudší a bude se mu jistým způsobem něčeho nedostávat. Některé kmeny budou postrádat domovinu, budou se k ní cítit vábeni a případně se domů vrátí, avšak kmen, který nežije na své Ôðal, bude až do návratu zmaten a chudší, bude to upadající kmen. Např. Evropané v Americe či Asiaté a Afričané v Evropě. Budou se chovat jako zvěř chycená v nepřirozeném prostředí a často jednat násilně a iracionálně. Nemusí se jednat o zlé lidské tvory; nemusí se jednat o podlidský odpad; nemusí být prohnilí skrz naskrz, i když se často chovají, jako by byli. Jednoduše nejsou doma. Nenacházejí se tam, kde příroda plánovala, aby se nacházeli. Nejsou nijak spojeni se zemí, na níž žijí.
***
Nežije se dobře na své Ôðal, pokud nepřijímáte zákony své Ôðal, pokud nenesete následky své přirozenosti. Pokud jste lední medvěd, raději byste neměli zkoušet jíst korýše nebo se potápět do hlubin Severního ledového oceánu; namísto lovení tuleňů. Ať už z důvodu stvoření či přizpůsobení; právě tohle by lední medvědi měli dělat.
Moji předkové se věnovali lovu a sběru po stovky tisíce let, v nedotčené evropské přírodě. Toto je utvářelo a časem vyjádřilo jejich přirozenost v podobě poezie a hudby, skalních rytinách a malbách, filozofii a matematice, úžasných mytologiích a pestrých panteonech, krásných chrámech a fantastických dřevěných plastikách. Toto vše vyjadřovalo jejich jedinečnou evropskou mysl a ducha – jejich jedinečnou evropskou krev. Krev a půdu.
Proč bych měl chtít cokoliv pocházejícího odjinud?
Jsem Evropan, tudíž odmítám každou ideu a ideál, který evropský není. Neříkám, že se jedná o “bezcenné sračky” či něco podobného, ale není to prostě nic pro mě ani jiné Evropany – stejně jako poušť není pro ledního medvěda. Místo toho přijímám vlastní přirozenost a pouze vlastní přirozenost a vše, co z mé přirozenosti pochází. Odmítat ji by bylo bláznovství: popírat ji by byla sebevražda. Stejně jako pro ledního medvěda pokoušet se žít v poušti.
Evropo, probuď se, přijmi sebe sama a vrať se k životu! Není jiné cesty ke štěstí, souladu, prosperitě či rozmanitosti. Evropo, probuď se! HailaR WôðanaR!
Varg Vikernes
25. července 2013
přeloženo z: www.thuleanperspective.com