I
Jak si někteří old-school Burzum fandové možná pamatují, několikrát jsem ve své kariéře mluvil o tom, že neexistovalo nic takového jako “keltský” lid. Šíření tzv. “keltské” kultury nebylo o evropském kmeni expandujícím na úkor jiných: šíření keltské kultury bylo šíření jisté módy, jako je používání toho či onoho druhu meče a zbroje. Za příklad toho, jak je oficiální historie v této souvislosti směšná, jsem použil Microsoft a říkal jsem, že stejně jako šíření produktů Microsoftu po zeměkouli není důkazem toho, že Američané rozšiřují své teritorium a podrobují si celý svět, šíření “keltského” umění ve starověké Evropě není důkazem, že “keltský” lid rozšiřoval své teritorium a podrobil si většinu Evropy.
Mimochodem, totéž platí v souvislosti s ostatními “historickými invazemi” Evropy, např. “Indo-Evropanů” a “lidu bojových sekeromlatů”.
Proto pro mne bylo potěšením shlédnout tento dokument: [link původního zdroje nedostupný]
Dle všeho se v této souvislosti oficiální historie přepisuje nebo možná v tomto filmu dělali rozhovor s vzácně zářivým příkladem v řadách historiků.
Všimněte si rovněž, jak internacionalisté Římské říše způsobili téměř naprosté zničení původní britské kultury. Internacionalismus byl vždy zničující, a je jím dosud. HailaR WôðanaR!
II
Druhá část vynikajícího dokumentu o Británii př. n. l. O první části se stručně hovoří v první části tohoto příspěvku.
Dokument se detailně zaměřuje na to, jak specifická britská kultura byla, musím však zdůraznit, že je vlastně téměř identická s se všemi původními evropskými kulturami. Má specifický odstín, stejně jako všechny evropské kultury, ale je to, tak říkajíc, stejná barva. Dokonce i římská kultura takovou bývala, než se nakazila rasovým míšením a afro-asijským vlivem.
Má kniha Sorcery and Religion in Ancient Scandinavia [Čarodějství a náboženství ve starověké Skandinávii] se zabývá týmž tématem, a ačkoliv se převážně zaměřuje na skandinávskou část Evropy, ti, kdož ji čtou, rozeznají všechny důležité elementy, zmíněné v tomto dokumentu.
Pozn.! Galsko-britské jméno druid (“dub”, původně jen “strom”), o němž se v tomto dokumentu mluví, je titul a jméno prehistorických bohů-králů (= veleknězů) Evropy. Ti se nacházeli po celé Evropě, ne jen v Británii či Galii, ačkoliv se nazývali na na různých místech jinak. Odpovídající skandinávské jméno je drôttinn (“vládce”).
Mince s podobou evropského vládce s neandrtálskými rysy tváře. Z antiky.
Galsko-britské náboženské tituly; Druid (velekněz), Wateis (kněz) a Bard (cestující kněz).
(Mužské) skandinávské náboženské tituly; Drôttinn (velekněz), Gôði (kněz) a Skâld (cestující kněz).
(Ženské) skandinávské náboženské tituly; Drôttning (velekněžka), Gyðja (kněžka) a Skâldmær (cestující kněžka).
Velekněz = bůh-král (zosobňující Týho/Nebeského Boha)
Kněz = bůh (představující boha)
Cestující kněz = bývalý kněz, jenž nyní cestuje zemí jakožto učitel mytologie (= dějin).
Velekněžka = bůh-královna (zosobňující Erþo/Bohyni Země)
Kněžka = bohyně (zosobňující bohyni)
Cestující kněžka = bývalá kněžka, jež nyní cestuje jako učitelka mytologie (= dějin).
Trubadúři středověku byli vlastně sköld (= plurál od skâld), kteří dál udržovali naživu evropskou tradici.
Neandrtálská Evropa je našimi kořeny a kmenem, starověké kmeny Evropy jsou větve a dnešní lidé jsou listy. HailaR WôðanaR!
