Úvod
‘Národně-socialistický black metal’ (NSBM) se objevil na počátku devadesátých let jako podžánr širšího black metalového hnutí. NSBM se vyznačuje svým tematickým kontextem, který podporuje árijskou nadřazenost, antiglobalizaci a pohanské duchovno. Tento esej zkoumá historii raného NSBM hnutí prostřednictvím analýzy skupin Graveland (Polsko) a Absurd (Německo), které obě hrály životně důležitou roli při vzniku žánru NSBM. Autor poukazuje na současný stav národně-socialistické ideologie v rámci metalových subkultur a na závěr uvádí postřehy k budoucnosti krajně pravicového extremismu v rámci heavy metalu.
Heavy metal zůstává pozoruhodně imunní vůči odlivu a přílivu hudebních stylů. Od svého průlomu do veřejného povědomí v sedmdesátých letech 20. století prostřednictvím průkopnického díla skupin jako Led Zeppelin, Deep Purple, and Black Sabbath, rozvinula heavy metalová komunita soběstačnou kulturu, jež se pyšní svou výlučností a útočištěm jakožto domovem pro sociálně zklamané. (1) Nicméně úporná houževnatost heavy metalových žánrů tváří v tvář širším hudebním změnám nebrání hudební a tématické inovaci. Rané formy heavy metalové hudby daly zrod novějším podžánrům, z nichž každý vyjadřoval věrnost zavedeným uměleckým a estetickým tradicím s touhou inovovat. Heavy metal dnes zahrnuje ohromné množství podžánrů, z nichž každý reflektuje konkrétní hudební a tématické identifikárotry, přičemž si stále zachovává věrnost svému původnímu duchu. To, co tyto rozličné kategorie odlišuje, je sdílený tématický rámec, jenž dává vyjádření temnějším zákoutím lidské zkušenosti a individuální psyché. (2) Heavy metal je navzdory své pověsti, že podporuje hédonistické pravidlo ‘sex, drogy a rock and roll’, skutečně pestrým a komplexním souborem žánrů, které se zabývají tématy často přehlíženými v širších hudebních kategoriích, včetně sociálního odcizení, sebevraždy a deprese. Je rovněž pravda, že heavy metal funguje jako nástroj náboženské kritiky, jejímž primárním cílem je křesťanství. Tato dynamika je zvláště patrná v žánru black metalu, jenž se vyznačuje intenzivní protikřesťanskou rétorikou, obrazností a násilným jednáním. (3) Jak potvrdill Massimo Introvigne, záměrem black metalu je ‘šířit smrt, destrukci a terror, vše v jménu Satana a proti křesťanství.’ (4) Black metal rovněž pěstuje kulturu, v níž se vznáší otázky rasy a národa, často prostřednictvím jazyka evropské mytologie, která funhuje jako analogie soudobých témat rasového a politického významu. (5) Tento esej sleduje vznik explicitnější formy politického extremismu, rasismu a nacionalismu v black metalu, jak se vyjadřují v tzv.hnutí ‘národně-socialistického black metalu’ (dále NSBM).
Ačkoliv je NSBM kontroverzní výraz (6), ve svém nejširším smyslu jej lze považovat za žánr, jenž využívá hudební formy black metalu s tematickým a vizuálním obsahem, často spojovaným s neonacismem a krajně pravicovým extremismem. (7) Nedávný přehled historie NSBM definuje žánr jako:
“Soubor hodnot a ideálů založených na teritoriálních potřebách: antikřesťanství, nacionalismu a obraně rasy a jejich tradic – často pohanských tradic jakožto protikladu židokřesťanských.” (8)
Je to právě vyjádření takových témat prostřednictvím obraznosti a textového obsahu skupiny, co ji kategorizuje jako NSBM. To ji odděluje od black metalu jakožto širšího konceptu, jenž je tradičně spojován s tématy misantropie a okultismu. (9) Ačkoliv black metal získává vzrůstající pozornost v akademické a populární literatuře, (10) je třeba vykonat ještě hodně práce, pokud jde o analýzu tematického materiálu extrémně metalových skupin, které obhajují bílou nadřazenost a nacionalistické názory, ať implicitně nebo explicitně. (11) Množství existujících analýz buď ignoruje skutečnost NSBM, nebo přehání jeho vliv na širší metalové scéně. (12) Každý z těchto přístupů brání objektivní a kritické analýze. Tento esej je odpovědí na tuto mezeru v literatuře. Nejprve se zabývá vznikem rasových a pohanských témat v norském blak metalu a poté sleduje historii a tématický obsah dvou zlomových skupin NSBM: Graveland (Polsko) a Absurd (Německo). Článek poskytuje další postřehy ohledně soudobého stavu NSBM a končí komentáři ohledně budoucnosti krajně pravicových ideologií v heavy metalu.
Příště: Varg Vikernes a druhá vlna black metalu
Poznámky:
1) Ohledně forem metalových komunit viz Deena Weinstein, ‘Communities of Metal: Ideal, Diminished and Imaginary’, v Naelson Varas- Diaz a Niall Scott (eds), Heavy Metal Music and the Communal Experience (Lanham: Lexington Books 2016), 3-22. Weinsteinová jinde napsala, že “heavy metalová subkultura se stává domovem, útočištěm pro narušené v městské migraci, chycené mezi stereotypní rasovou politikou a často nestabilním rozdělením prostoru města, které přinesl dravý rozvoj nemovitostí.” Deanna Weinstein, ‘The Globalization of Metal’, v Harris M. Berger a Paul D. Greene (eds), Metal Rules the Globe: Heavy Metal Music around the World (Durham: Duke University Press 2011), 55.
2) Bettina Roccor také poukazuje na sdílené hudební znaky, které jsou spjaté s každým podžánrem a které mají za následek překlenující smysl pro komunitu, v níž jsou fandové heavy metalu sjednoceni ‘ve svém rozhořčení’. Bettina Roccor, ‘Heavy Metal: Forces of Unification and Fragmentation within a Musical Subculture’, The World of Music, vol. 42, č. 1, 2000, 83-94 (83).
3) Jason C. Bivins, ‘Weight of the World: Religion and Heavy Metal Music in Four Cases’, v Bruce David Forbes a Jeffrey H. Mahan (eds), Religion and Popular Culture in America (Berkeley: University of California Press 2017), 108–11.
4) Massimo Introvigne, Satanism: A Social History (Boston: Brill 2016), 482.
5) Richard Dyer, White: Essays on Race and Culture (London: Routledge 1997), 21.
6) Benjamin Hedge Olson, ‘Voice of Blood: National Socialist Discourse in Black Metal’, Popular Music History, vol.6, no. 1, 2011, 135-149 (139).
7) Dario Martinelli, Give Peace a Chant: Popular Music, Politics and Social Protest (Cham: Springer International Publishing AG 2017), 30; David Jo Murphy, ‘Hate Couture: Subcultural Fundamentalism and the Black Metal Music Scene’, Ph.D. dissertation, Nui Maynooth University, 2011, 62.
8) Viz Max Ribaric a Davide Maspero, Wolves Among Sheep: History and Ideology of National Socialist Black Metal (Milan: Tsunami Edizioni 2015), 13. Čtenáři konzultující tento svazek by si měli být vědomi sympatií autorů k NSBM hnutí.
9) Ohledně různých projevů okultních témat v black metalu viz Kennet Granholm, ‘Ritual Black Metal: Popular Music as Occult Mediation and Practice’, Correspondences, svazek.1, č. 1, 2013, 5-33.
10) Populární díla o historii black metalu zahrnují Dayal Patterson, Black Metal: Evolution of the Cult (Los Angeles: Feral House 2014) [česky vydalo do roku 2023 první tři díly Metalgate ]; Michael Moynihan & Dirk Soderlind, Lords of Chaos: The Bloody Rise of the Satanic Metal Underground (Los Angeles: Feral House 2003). Od sympozia Hideous Gnosis v roce 2009 získává teorie black metalu zvýšenou pozornost akademických kruhů. Nicola Masciandaro a Edia Connole se v nedávném svazku zabývko teoretickým konceptem black metalu. Viz: Nicola Masciandaro and Edia Connole, Floating Tomb: Black Metal Theory (Milan: Mimesis International 2015).
11) Eva Kingsepp činí ke studiu NSBM důležitý příspěvek a zdůrazňuje složitost kategorizace. Sdílení důrazu na válku a okultní vizuální symbolismus může znesnadňovat určení toho, co tvoří specificky národně-socialisticky prodchnutý black metal. Viz Eva Kingsepp, ‘Nazi Symbolism in BM NSBM’, přednáška na konferenci ‘Youth (Sub) cultures in Changing Societies’, Tallinn University a the Institute for International and Social Studies, Estonsko, 2.-4. únor 2011.
12) Rafal Pankowski ve své analýze politického extremismu v polském kontextu tvrdí, že ‘hlavní kulturní zdroj soudobého extrémně pravicového novopohanského hnutí se nalézá na black metalové scéně.’ Toto by asi mělo být s ohledem na přítomnost těchto témat v dalších formách metalové hudby zúženo. Viz Rafal Pankowski, Right-Wing Extremism in Poland (Berlin: Friedrich-Ebert-Stiftung 2012), 6.