Někdy stojí za to si připomenout některé názory a hlasy, které zaznívaly kdysi v minulosti a jimž pozdější vývoj dal do značné míry za pravdu, čímž můžeme zpětně ocenit jejich prozíravost. Tato úvaha se týká Evropské unie a jejího vývoje – a pochází z doby nedlouho před vstupem České republiky.
Nový evropský pořádek
V posledních letech jsme neustále ze všech stran přesvědčováni o nutnosti vstupu do EU, a to takovým stylem, že jiná možnost pro nás vlastně vůbec neexistuje. Propaganda EU si v ničem nezadá s někdejší propagandou SSSR, pozitiva vstupu (reálná i vylhaná) jsou stále zdůrazňována, o negativech se trvale mlčí. Proto tento článek bude pojednávat právě o negativech, jelikož dostat se k těmto informacím z běžných médií je téměř nemožné.
Evropská unie vznikla z původní organizace Evropského společenství. To byla organizace, která měla za cíl zejména sjednocení ekonomicko-obchodního postupu a pravidel evropských zemí, což by zlepšilo produktivitu a konkurenceschopnost v mezinárodním obchodu. V době, kdy Evropa byla rozdělena Železnou oponou, nebylo toto možné uskutečnit beze zbytku. To se změnilo na počátku devadesátých let, kdy komunistická bariéra padla a totálnímu sjednocení teoreticky nic nestálo v cestě. Vznikla Evropská unie.
Jejím cílem už ovšem nebyla pouze ekonomická spolupráce jednotlivých států, ale něco na způsob Spojených států evropských. Na evropském kontinentu měla vzniknout ekonomicko-politická protiváha USA. K tomu samozřejmě nemůže stačit pouze spolupráce jednotlivých států, proto tyto mají být do budoucna nahrazeny jedním státem – Evropou. Všimněme si, že na mnoha výrobcích už nenajdeme staré made in Germany, Czech Republic, Poland… Místo toho je tam made in EU.
Evropský jednotný stát ovšem nemůže nikdy fungovat stejně jako USA. V USA mají všechny státy stejnou historii, kulturní vývoj, ekonomickou stabilitu, stejnou řeč a tak dál. Nic z toho Evropa nemá. Státy v Evropě šly různou historickou cestou, jsou na velmi rozdílných ekonomických úrovních, jednotlivé národy mají naprosto odlišnou mentalitu, mluví naprosto odlišnými jazyky… Pokud toto všechno bude nacpáno pod jednu střechu, nemůže to dost dobře fungovat.
Toho si jsou byrokrati v EU dobře vědomi. Proto je nutné suverénní a samostatné národy v jejich podstatě zlikvidovat.
Jako první musí být odstraněny symboly suverenity států a národů. Začalo to měnou, volným pohybem osob (de facto zrušení hranic), další změny na sebe nenechají dlouho čekat.
JAKÉ OKAMŽITÉ A HMATATELNÉ DŮSLEDKY BUDE MÍT PRO NÁS VSTUP ?
Byly zrušeny hranice, tedy pardon, na mapě zůstaly. To je ovšem zhruba vše, protože občan EU si může koupit půdu kdekoliv. Neustále slyšíme: „Ale to bude skvělé, budeme si moci koupit půdu na západě!“ Jistě, budeme. Teoreticky. Těžko se dá předpokládat, že běžný občan si ze svého platu koupí pozemky někde v zemích EU. Nejen to, on si je nekoupí ani u nás. Po vstupu totiž cena půdy závratným způsobem vzroste. Dá se předpokládat, že zejména pozemky v pohraničí skoupí Němci. V důsledku toto území bude na mapě naše, ovšem v reálu bude patřit Německu a každému cizinci, který se rozhodne, že přece jenom je to u nás ještě ekonomicky výhodnější. Takže sbohem, naše rodná zemi!
Neustále slyšíme: „Skvělé, můžeme se přestěhovat do které země budeme chtít!“ Ano, ale kolik z nás asi tuto možnost využije? Každý občan EU může žít v jakémkoliv členském státu, který si zvolí. Tam má automaticky stejná práva, jako domácí občané. Je to například právo volit a být volen. Za pár desetiletí se může stát, že v některém městě, kraji atd. získají převahu cizinci nad Čechy (Zdá se vám to přehnané? Možná dnes. Koho by ještě před 10 lety napadlo, že například Karlovy Vary budou v moci Rusů ? Koho by napadlo, že v některých městech jižní Itálie budou v převaze muslimové? To všechno je realita dnešních dní.) Ve volbách pak budou pochopitelně volit své zástupce, takže nejprve na radnicích, později i výš budou sedět cizinci. Čí zájmy budou prosazovat? Naše? To zcela jistě ne! Řečeno sportovní terminologií, každý fandí svým. Takže se časem staneme cizinci ve vlastní zemi. Ó, jak skvělá vyhlídka!
Další věcí je naše politická svéprávnost a státní suverenita. Obojího se budeme muset vzdát. Vše bude řízeno byrokraty z Bruselu, kteří budou pouze vydávat direktivní nařízení, co smíme a co ne. Vše v EU se řídí přísnými předpisy, vedoucí k naprosté unifikaci všeho a všech. Cíl je stírat postupně všechny sebemenší rozdíly. Vzniká tak šedivá jednolitá masa, stádo tupých ovcí, které postupně ztrácejí právo na volbu a názor. Tak například budeme muset zrušit hotová jídla. Podle Unie se připravují příliš dlouho. Ovoce také musí být v souladu se směrnicemi EU. Takže pokud vypěstujete jablka, ale nebudou mít požadovaný průměr, máte smůlu. Prodávat je v EU nesmíte. Co na tom, že mohou být mnohem chutnější, než chemicky vyhnané giganty? Předpisy jsou předpisy. Možná přijde čas, kdy EU nařídí jednotné oblečení, jednotnou délku vlasů, váhu a výšku. Kdo nebude vyhovovat…
EU vám bere právo na výběr. Nelze rozhodnout, jestli si koupíte malé jablko, nebo větší. Brusel už rozhodnul za vás.
Probíhá sjednocení všech právních systémů. Napadlo někoho, že každý národ má své zvyklosti a právní systém jim musí přizpůsobit? Napadlo někoho, že různé právní systémy v různých státech přinášejí možnost převzít pozitivní prvky odjinud? Jednotný systém tuto možnost nedává.