Rasové rozdíly v morálním uvažování III

Testy rasových rozdílů v rámci národů

Jsou rasové rozdíly v morálním uvažování způsobeny geny nebo prostředím? Pokud by se tyto rozdíly nacházely v rámci jednotlivých národů i mezi nimi, posílilo by to argument vrozené identity. Koneckonců, lidé vyrůstající ve stejném národě obvykle sdílejí v podstatě podobné prostředí. Pokud se rasové rozdíly objevují jak mezi národy, tak i v rámci jednotlivých národů, je pravděpodobné, že mají vrozený základ.

V rámci jednotlivých národů proběhlo určité testování rasových rozdílů ve skóre morálního uvažování, ale mnohem méně, než by se dalo očekávat vzhledem k důležitosti tohoto tématu a hojnosti testování DIT v posledních třech desetiletích. Téměř všechny studie, které se tímto tématem zabývají, jsou pohřbeny v obskurních časopisech a jsou založeny na malých a nereprezentativních vzorcích rasových populací. Kromě toho většina studií nebyla vůbec navržena k testování rasových rozdílů; autoři shromažďovali informace o těchto rozdílech v průběhu zkoumání jiného tématu. Nedostatek komplexních a definitivních průzkumů morálního uvažování podle rasy svědčí o zbabělosti komunity sociálních věd, pokud jde o téma rasových rozdílů. Za posledních 30 let James R. Rest, přední současný badatel v kohlbergovské tradici, napsal několik shrnutí výzkumu rozdílů ve skóre DIT mezi americkými demografickými skupinami. Rozdíly podle pohlaví, politické ideologie, povolání, náboženského vyznání atd. jsou podrobně popsány. O rozdílech podle rasy se však nikdy nic nedozvíme. To, že Rest ignoruje tak výrazný skupinový rozdíl v americkém životě, zatímco zkoumá tolik méně důležitých, je jasným důkazem úmyslného odmítnutí zkoumat téma rasových rozdílů.

Většina studií o rasových rozdílech v morálním uvažování v rámci jednotlivých národů zjistila, že skóre bílých je výrazně vyšší než skóre černochů a Hispánců. Navíc ve všech nejlepších studiích – těch, které jsou založeny na rasových vzorcích, které jsou jak velké, tak reprezentativní pro rasové populace jako celek – dosahují bílí vyšších skóre. Je tedy vidět, že rasové rozdílu tu jsou a jsou významné, neboť je zachycují právě ty nejkvalitněji udělané studie, od nichž můžeme očekávat, že pravdivě popíšou to, co chceme zjistit.

Níže uvedená tabulka shrnuje výsledky nejlepších studií provedených v rámci jednotlivých zemí:

StudieNárodTestZkoumaná skupinaRasa/
etnikum
Výsledky
Ferns a Thom (2001)Jižní AfrikaRAQDospívající ve věku 12 až 19 let293 bílých a 295 černýchBílí mají výrazně vyšší skóre.
CorteseUSANa základě DITDěti ve věku 7 až 15 let100 bílých a 69 mexických AmeričanůBílí mjí výrazně vyšší skóre.
Ji (2004)USADITStudenti bakalářského studia125 bílých a 150 nebílýchBílí mají výrazně vyšší skóre.

Článek Fernse a Thoma je pravděpodobně nejlepší studií rasových rozdílů v morálním uvažování, která kdy byla provedena. Studie použila Dotazník důvodů pro jednání (RAQ), což je test s výběrem odpovědí, který je založen na Kohlbergově progresi. Výzkumníci si tento test vybrali, protože zjistili, že stejně jako v mnoha dalších výše uvedených vzorcích velký počet účastníků DIT nerozuměl. Výzkumníci se předem ujistili, že většina subjektů porozuměla testovým položkám, takže velký počet vyloučení, která sužují studie využívající DIT v nebílých zemích, nepředstavoval problém.

Výsledky byly pozoruhodné: nejenže bílí dosáhli výrazně vyššího skóre v principiálním morálním uvažování, ale ani jeden černoch se v tomto rozmezí nenacházel. V souladu s výše diskutovaným nigerijským vzorkem dosáhli černošští Jihoafričané výrazně vyššího skóre ve 2. fázi, tedy v morálním uvažování založeném na sobeckém zájmu, než bílí.

Studie Anthonyho Corteseho z roku 1982 zjistila významné rozdíly mezi bílými a mexicko-americkými dětmi v testu „podobném“ DIT – žádné další informace o testu nejsou uvedeny. Osmdesát tři procent skóre principiální morálky dosáhly bílé děti. Je třeba poznamenat, že Cortese ve svém experimentálním návrhu kontroluje IQ, což znamená, že vliv IQ na skóre morálního uvažování je z výsledků odstraněn. Vzhledem k tomu, že bílí mají výrazně vyšší skóre IQ než mexicko-američtí, jsou rasové rozdíly v morálním uvažování pravděpodobně podceňovány. Hispánské děti plynně hovořily anglicky a tvořily přinejmenším třetí generaci ve Spojených státech, takže rozdíly nelze připsat obtížím s jazykem a kulturní asimilací.

Studie Ji z roku 2004 byla provedena na vzorku bílých i nebílých studentů „protestantské univerzity v městské komunitě v Kalifornii“. Ji neuvádí rasu/etnickou příslušnost nebílých subjektů, ale vzhledem k tomu, že většina nebílých subjektů v Kalifornii byla buď hispánského, nebo černého původu, zejména v městských oblastech, pravděpodobně tvořili většinu nebílých subjektů.

Existují i další výzkumy rozdílů v morálním uvažování v rámci jednotlivých národů. Tyto studie jsou méně průkazné než tři výše shrnuté, protože jsou založeny na vzorcích rasových skupin, které jsou buď malé (často méně než 20), nebo velmi nereprezentativní (doktorandi nebo nadaní maturanti středních škol), což činí zjištění významných rozdílů v morálním uvažování nepravděpodobným. Nicméně pět z osmi relevantních studií zjistilo vyšší skóre morálního uvažování u bílých než u černých.

Leave a comment