Následující článek dobře demonstruje, že ačkoli střední a východní Evropa není ještě tolik zasažená imigrací z třetího světa, nelze si dělat o její budoucnosti příliš velké iluze. Má za západní Evropou a jejími zámořskými anglosaskými „odnožemi“ zpoždění, ale jde – pokud jde o výměnu obyvatel a vzestup nebílých menšin – stejným směrem. Velká a hlavní města jsou často prvními magnety pro cizorodou imigraci a jsou tedy dobrým předobrazem budoucnosti celé země.
Na světě asi není člověk, který by si občas alespoň na chvilku nepřál vidět do budoucnosti. Někdo proto touží po stroji času, jiný čte horoskop, další si nechá věštit budoucnost z dlaně od Cikánky na pouti. Proč ale vstupovat na pole sci-fi technologií nebo okultních věd? Bohatě stačí procházka po Václaváku. Česky se nedomluvíte, tma je tam i ve dne, permanentně vám někdo nabízí drogy nebo prostitutky, všude páchne moč, na lavičkách se válí homelessáci, občas po vás někdo chce „nějakou tu pětku na rohlík“ a bezpečně se tam necítíte ani se zbraní v kapse.
Centra dávných kultur byla pokaždé výkladní skříní civilizace. Jedna nádherná stavba střídala druhou. Národ prokazoval svoji moc a velikost neskutečně krásnými uměleckými díly a samo takové město bylo něčím jako obřím uměleckým dílem. Praha je svým způsobem stejná. Taky je to výkladní skříň. Bohužel výkladní skříň multikultury. Ulice jsou špinavé, pohyb v noci je nebezpečný, památky i obyčejné domy jsou posprejované a spousta věcí prostě chátrá. Celé město působí neskutečně nečistým dojmem. Samozřejmě jsou určité části lepší a určité horší, ale celkově to je fakt průšvih. Myslím, že hlavní město země by mělo podléhat trošku jiným pravidlům než ostatní města. Mělo by skutečně být tím nejlepším, co kultura nabízí. Každý občan by měl být pyšný na výkladní skříň své země. Drtivá většina lidí mně známých ale Prahu zrovna dvakrát v lásce nemá. Není se čemu divit. Komu by se také líbila výkladní skříň přetékající špínou a smradem?
Na začátku článku jsem psal cosi o budoucnosti. Ano, přesně to nám Praha ukazuje. Přelidněná multikulturní žumpa v celé své parádě. Kdo chce znát budoucnost své obce, měl by se podívat do Prahy, kde je multikulti „pokrok“ nejvíce vpředu před zbytkem republiky.
Bylo by ale hrubě nefér psát jen o Praze a zbytek země nechat bez povšimnutí. Krátkodobý pobyt v Bílině mě taky hodně naučil. Praha je ale výjimečná. Zatímco Bílina (a zdaleka ne jen ona) ukazuje budoucnost míst obývaných Cikány, Praha, krom cikánských částí, ukazuje budoucnost míst přijímajících současnou politickokorektní multikulti. Již zmíněný Václavák je pro takové poznání ideální místo. Pokud by to někomu nestačilo, doporučuji navštívit přilehlý „sherwood“ a pár ROMantických hospůdek okolo.
Naskýtá se otázka: „Co s tím?“ Je dost lidí, kteří na víkend z dané lokality zmizí, další se odstěhují radši úplně pryč. Je to ale řešení? Ve skutečnosti totiž není kam utíkat. Zatím samozřejmě ano, ale do budoucna nikoliv. Vzhledem k cikánské porodnosti je třeba počítat s rapidním zhoršováním situace ve všech místech, kde se již nyní Cikáni nacházejí. To samé platí o černo-imigrantské situaci, kterou lze dnes a denně zažít na Václaváku. I ten se pomyslně rozroste jak do svého okolí, tak i na mnoho dalších míst. Jak dlouho to tak ještě necháme? Chceme opravdu dojít až do situace, kdy Praha, matka měst, se stane Prahou, matkou ghett?
Vyšlo 14. 10. 2009 na novopatriot.blogspot.com.