K použití tohoto nadpisu a sepsání úvahy mě vedlo trapné vystoupení „Antify“ na pochodu „Kosovo je Srbsko“ v Jihlavě. Už jen pouhá identita svolávajícího subjektu stačí k tomu, aby takzvaní antifašisté ukázali svou pravou tvář a vystoupili na podporu sil provádějících etnické čistky v Kosovu a (možná proto) distribuující drogy atd. Ostatně proč ne. Dnešní doba je falešná naskrz a je jen dobře, že udatní bojovníci proti fašismu opět ukázali, na čí straně stojí. Na straně současného Režimu. Kdy jsou jen poskoky, co nastavují svoji falešnou tvář za „pravdoláskaře“, novolevičáky a další v teplých kancelářích sedící exponenty Systému.
Antifašismus nemá nic společného už ani s „levicí“ a její snahou o sociální spravedlnost. Stal se prázdnou frází, pomocí niž jsou napadáni odpůrci Režimu a dává možnost „vybouřit“ se uvědomělých revolucionářům. Osobně nemám rád, když se někdo vymezuje pouze proti něčemu jinému, aniž by nabídl vlastní řešení. Je to primitivní a bořit bez nabídnutí alternativy dovede každý blbec, tedy i drsný anarchista. Antifašismus byl vytvořen uměle Stalinem, jako prodloužená ruka stalinského komunismu. Po válce, kdy již fašismus prakticky neexistoval, muselo tedy dojít k transformaci. V souladu s kapitalismem bez skrupulí se přešlo od revolučního charakteru k byznysu s touto ideologií.
Jak neomarxistické teorie byly v souladu s konzumem a multikulturou stále více uváděny do souladu s vládnoucími elitami, tak se antifašismus stával pouhým prorežimní sluhou. Na západě bývalí anarchisté a antifašisté sedí na ministerstvech, u nás se neustále více probíjí na dobře placená místečka všemožných „ziskových“ nadací (prozatím i v ČR jistě míří výše). Sociální problémy prostých lidí jsou jim ukradeny. Starého člověka, kterého exekutor pošle na ulici klidně nechají jeho osudu. Zato zlodějského feťáka, nikdy nepracujícího asociála, kde jakého přivandrovalce se postaví okamžitě. Na tom lze na základě dnešního multi-kulti trendu vytřískat kapitál, získat dotace pro nadaci, kde jsou „antifašističtí“ novolevičáci zalezlí.
Dnešní antifašisté nejsou nic jiného než práskači a udavači, kteří se neštítí přispět k poslání člověka s jiným názorem do kriminálu. Opět ta pověstná „symbióza“ neomarxistů, neoliberálů a dalších v zájmu budování lepších zítřku, kdy bude na zemi vládnout jen ta jediná pravá láska a pravda. Opět to z křesťanství převzaté černobílé vidění světa a snaha o mesianismus naroubovaná na pokrytectví vlastního prospěchu. Orwelovské vize se prostřednictvím nejen těchto blíží. Jak by ne, když většina mlčí!