Svět ettinů se ve Skandinávii nazývá Jötunnheimr. Jötunn, anglicky ettin, se odvozuje od pragermánského *etunaz, což znamená «hladový», «nenasytný» a «velký žrout». Heimr znamená jednoduše svět. Tudíž toto je svět nenasytných sil, velkých žroutů, ale také nekontrolovatelných přírodních sil, jako jsou síly růstu v divočině, erupce sopek, a ledové a kamenné asteroidy hrozící, že změní život na Zemi. Rolník obdělává svou zemi, ale musí neustále bojovat s ettiny, jinak si příroda vezme zpět to, co vypěstoval. Divoké rostliny a případně stromy začnou růst tam, kde bývalo pole. Les převládá nad polem; ettini zvítězí, pokud rolník nebude tvrdě pracovat, aby tomu zabránil.
Ettin není jméno jiné rasy nebo něco takového. Jedná se o sílu určitého druhu, divokou a někdy úžasnou, nezkrotnou a nekontrolovatelnou, a tuto sílu lze najít v přírodě, ale také v nás. Opak této ettinské síly, pokud v nás působí, bychom mohli nazvat umírněností či střídmostí. Pohan je tudíž stoik, s umírněností a střídmostí jakožto svrchovanými ideály proti divoké a nezkrotné ettinské síle. Ví, že si nemůže dovolit, aby ettinská síla převládla, ví, že musí tvrdě pracovat, aby udržel ettinskou sílu daleko, a ví, že je Bohem (či Bohyní), a ne ettinem!
Ano, toto je boj Bohů a Bohyň v nás a ettinskými silami, jež se snaží dobýt do země Bohů a zničit je. V tom, co dělají, není žádná zášť, žádný „zlý“ úmysl, jen příroda – příroda, jaká asi je.
Můžeme se zbavit svých božstev tím, že dovolíme přírodě převládat, můžeme však rovněž zachovat, pěstovat a posilovat sílu Bohů v nás prostřednictvím – mezi jinými, ale stále především – střídmosti a umírněnosti. Jezte, ale nejezte příliš. Pijte, ale nepijte příliš. Spěte, ale nespětě příliš. Mějte sex, ale nemějte ho příliš.
Božstva jsou skutečná, v nás, síly lásky a krásy, harmonie a vzněšenosti, když jsou však poražena a nahrazena ettinskými silami, stáváme se sami ettiny; chamtivým, nenasytným a otylým, zpitým, nevědomým, líným a vpravdě podčlověkem. Na druhé straně, pokud bojujeme pro ettinské síle, nejen že zůstáváme člověkem, můžeme se stát dokonce skutečnými Bohy a Bohyněmi na Zemi!
Ne všechna božstva jsou však exoterního typu; některá jsou tajemnější a ovládají čarovné síly; čarodějové Mâni (Měsíc) a Ôðinn (Mysl) jsou dobrými příklady. Druhý jmenovaný cestuje do říše mrtvých, učí se tajemství minulosti, když dochází k jeho pádu a dalšímu znovuzrození. Cestuje v mysli a duchu, myslí a uvažuje, rozjímá a stále roste a stává se moudřejší každým vtělením. Může být také posílen v nás – a opět – zvláště střídmostí a umírněností.
Ve Vafþrûþnismâl (Písni o Vaftrúdnim) se dozvídáme:
15. Seg þat, Gagnrâþr! Alls þu â golfi vill
þîns of freista frama:
hvê sû â heitir es deilir meþ jötna sunum
grund auk meþ groþum?
16. Ifing heitir â es deilir meþ jötna sunum
grund auk meþ groþum;
opin rinna hôn skal of aldrdaga,
verþrat îss â â.
(15. “Pověz mi, Gagnráde,
když pokoušet chceš
odvážně svůj osud,
jméno řeky,
která říši dělí
obrů a blažených bohů.
[Ôðinn odpovídá;]
16. Ífing je řeka,
která říši dělí;
obrů a blažených bohů;
volně poteče
po věčné časy,
nikdy nezamrzne.”)
Řeka Ifing rozděluje říši ettinů a říši bohů. Její jméno může mít několik významů, ale nejpravděpodobnější by byl “Příslib” nebo “Čin”. Pouze to, co vy učiníte, zamezí silám ettinů zmocnit se vašeho života, a musíte něco dělat, abyste je udrželi mimo vaši božskou říši! Tvrdě pracujte, jinak si divoký les vezmě zpět to, co jste vypěstovali! Tvrdě pracujte, jinak vaši božskou a skvělou mysl zatemní a zpomalí nenasytné ettinské síly. Opanujte a ovládejte “čarovné síly” a buďte Bohem či Bohyní, ne degenerovaným podčlověkem, rochnícím si ve všem zlatém a tělesných radostech světa. Čistý Evropan má potenciál, o němž si druzí mohou jen nechat snít. Využijte svůj potenciál; staňte se božskými! Je to vše jen ve vaší moci; odvrhněte ettinské síly a oslavujte evropská božstva! Rozdrťte hlavu červa a svrhněte ho do propasti! HailaR WôðanaR!
Taková je filosofie starověké Skandinávie.
Ettinské síly:
Varg Vikernes
31. ledna 2013
přeloženo z: www.thuleanperspective.com


