– předchozí díl zde –
2. Kulturní vlivy a migrace bílých lidí ze severu
Existují však i další názory na původ a vznik starověkého Egypta; zejména se uvažuje o tom, že prvotní civilizační impulz přišel zvenčí ze severu.
Badatel Flindres Petrie zastával názor, že nositelé civilizace přišli do Egypta ze severu, a to z Mezopotámie. Malkowski píše (2007, s. 186): „Vykopávky, které vedl Petrie, nám poskytly důkazy o kultuře mnohem starší, než je první egyptská dynastie (2920-2770 pnl.). Existují výrazné rozdíly mezi touto novou předdynastickou kulturou a známějšími artefakty z doby Staré říše (2650-2152 pnl.). Petrie našel artefakty, které dřívější vědci vůbec neznali, a domníval se, že je tam musel zanechat nějaký jiný národ, který přišel do údolí Nilu.“
Došel k tomu zejména na základě podobností mezi sumerským a časným egyptským hieroglyfickým písmem, přičemž hieroglyfy jsou vlastně obdobou sumerských znaků z doby 3100 pnl., tedy přesně z doby, kdy vzniká historická civilizace starého Egypta. Časná egyptská kultura byla rovněž ovlivněna kultem býka, který byl součástí kulturních zvyklostí v oblastech více na severu. Pozůstatky vnějších zdi hrobky faraona Wadži z II. dynastie jsou dekorovány býčími rohy, téměř stejně jako tomu bylo ve staréch chrámu dávného města Chatal Hüyük v Malé Asii. Kultura „uctívání býka“ byla kdysi rozšířena mezi lidmi sídlícími kolem Černého moře a v jisté době se začala šířit do dalších oblastí. Možná je tu i spojitost s indoevropany a indoevropskými migracemi po 5600 pnl. – pokud tito lidé byli součástí praindoevropského kulturního komplexu.
Malkowski (2007, s. 258): „Nálezy v 8000 let starém Catal Höyüku ukazují, že lidé uctívali býka a že býčí lebku umísťovali i do svých svatyní, což je praktika známá i z Egypta. Uctívání býka bylo jedním z nejdůležitějších zvířecích kultů a v egyptském písemnictví jsou o něm zmínky už z doby I. dynastie. Na břidlicových deskách, které pocházejí z roku 3100 pnl., jsou dokonce králové znázorněni jako býci. Na rozdíl od jiných neteru, nebyl duch býka nikdy zobrazen jako člověk se zvířecí hlavou. Býk Ápis byl velmi úzce spjat s Ptahem, centrem jeho kultu byla Memfida. Je to především bůh plodnosti a zobrazoval se jako býk korunovaný slunečním diskem a s kobrou uraeus. Nálezy tedy dokazují, že býka uctívala v prehistorické době nějaká geograficky širší kultura či více různých kultur.“
Kult býka v Catal Höyük, rekonstrukce
Hrobka s býčími rohy z časů I. dynastie, Sakkára
Také podle Waddella (1930) je egyptská civilizace výsledkem migračních pohybů a kulturních vlivů z Mezopotámie a severnějších částí Středomoří. První faraoni z I. dynastie podle něj pocházejí ze Sumeru a existuje i spojitost s krétskými vládnoucími dynastiemi (legendární Minos). Podle jeho názoru jsou egyptské hieroglyfy sumerského původu, a dokonce i některá důležitá egyptská slova vztahující se politice a kultuře podle něj pochází ze sumerštiny. Také mytologie časně dynastického Egypta má být téměř identická se sumerskou a indoevropskou. Ústřední božská trojice v čele s bohem-otcem (Osiris, Isis, Horus), uctívání Slunce mělo být přineseno elitou ze severu, která založila vládní dynastie a vytlačila domácí zvířecí kulty, které ovšem do jisté míry v mytologii přetrvaly (bohové se zvířecí hlavou). Jeho závěry jsou ovšem hodně diskutabilní a nezdají se být úplně věrohodné, nicméně mohou poukazovat na užší spojení starého Egypta s dalšími kulturami a možnost migračních vlivů ze severu, které mohly být důležitější a četnější, než se obecně předpokládá.
Egyptské hieroglyfické písmo je podle něj jen novější specifickou odvozeninou sumerského obrázkového písma. Evidentně jsou zde nemalé podobnosti mezi znaky se stejným významem. Nemusí to však nutně znamenat, že egyptské písmo je pouhý neoriginální derivát sumerského. Může to jen naznačovat společný nebo příbuzný původ obou kultur ve starších dobách. Stejně tak to může poukazovat na významný civilizační vliv ze severu z oblasti Mezopotámie, nicméně ještě to neznamená, že egyptská civilizace je něco, co vzniklo čistě vnějšími vlivy.
Pravděpodobnější se zdá, že starý Egypt byla alespoň částečně výtvorem již usazeného bílého obyvatelstva, ale zároveň zde průběžně probíhaly migrační vlny z různých směrů, včetně těch ze severu – zvláště když víme, že v Egyptě existovala civilizace dříve než za časů této civilizačně stimulující severní migrace. Je možný scénář, že zatímco na dřívější předhistorické civilizaci se více podíleli domorodí bílí lidé nebo imigranti z jihu či západu, tak na vzniku historické egyptské civilizace na sklonku 4. tisíciletí pnl. se už značnou měrou skutečně podíleli migranti a kulturní vlivy ze severu. Nicméně i tito noví příchozí ovlivnili kulturní vývoj v Egyptě jen částečně a docházelo k jakési syntéze, v níž se kombinovaly sociokulturní vlivy domácí s těmi přinesenými ze severu – a možná i s nějakými z jihu a západu.
Severní civilizační impulzům může nasvědčovat i spojitost se starověkou Krétou. I zde byl významnou součástí její kultury kult býka, přičemž zakladateli mínojské civilizace byli bratři Minos, Radamanthys a Sarpedón. Jsou to napůl historické a napůl mýtické legendární postavy a hrdinové, s nimiž se pojí představa, že přišli na Krétu jako dobyvatelé z ciziny a ustavili se jako vládci. Jsou i součástí mytologie a legend starých indoevropských Řeků. Docela dobře to zapadá do širšího rámce legend i potvrzených historických scénářů, kdy energičtí indoevropané migrovali do rozličných oblastí, dobývali je a učinili tam ze sebe vládce a šlechtu. Radamanthys je v homérských bájích líčen jako rusý, což by mohlo naznačovat příslušnost těchto lidí k světlovlasým indoevropským elementům. Na druhou stranu přítomnost býčího kultu v Egyptě za prvních dynastií i v dalších kulturách více na severu nemusí nutně znamenat migraci jeho nositelů, ale jen to, že byl kdysi rozšířen v širší oblasti Středomoří, od Egypta až po Malou Asii.
Historicky potvrzená migrace kromaňonců ze severu v době vzniku historického Egypta
Civilizační impulz se severu potvrzují názory, že v době kolem roku 3000 došlo k nové migraci kromaňonců do Egypta ze severu. Smith píše (1938, s. 176-7), že podle nálezů koster během dob II. dynastie (kolem 3000 pnl.) přišlo do Egypta určité množství lidí tohoto typu ze severu přes východní Středomoří (mluví o nich jako o alpincích, což není úplně přesné, ačkoli je fakt, že alpinský typ je z kromaňonců odvozený derivát). Podle jeho údajů se lebeční index těchto kromaňonců pohybuje mezi hodnotami 75 a 77; takže by měli být oproti dřívějším dlouholebým kromaňoncům středolebí (a vskutku možná alpinskému typu poněkud podobní). Jejich lebeční kapacita dosahovala 1500 ccm, což je více než u dnešních bílých lidí i tehdejších mediteránních Egypťanů, ale méně než u starších kromaňonců – alespoň podle údajů Malkowského. I tito kromaňonci – společně se staršími – tvořili významný prvek v egyptské aristokracii. Vyznačoval se vysokým ramusem čelisti, na rozdíl od středomořského typu vyšší a vzadu plošší lebkou a hrubě utvářenou kostrou.
Podle Smithe lze podle portrétů od jisté doby vidět určitou příměs tohoto typu. K tomuto přimíšení mělo podle něj docházet od časů II. dynastie a nejvíce mělo být toto přimíšení patrné v aristokracii. Je nesporně pravdou, že v na portrétech z dob Staré říše jsou často patrné robustnější rysy, širší rty, širší nosy a oválnější, širší tváře, což by přítomnost robustnějšího kromaňonského typu potvrzovalo.
Hrubší kromaňonské rysy časné egyptské aristokracie – faraon Menkaure a královna Chamerernebtej II., IV. dynastie
Podle Smithe zhruba od roku 3000 pnl. docházelo k ještě masovějším migracím kromaňonců ze severu do Sýrie, Mezopotámie a snad i Indie (s nimi sem už možná přicházeli i s nimi spříznění alpinci), takže tato migrace do Egypta se jeví jen jako součást širšího migračního pohybu této skupiny bílých lidí.
Tato fakta by potvrzovala názory, že egyptská civilizace vznikala alespoň zčásti kulturními vlivy ze severu spjatými s nějakými migračními pohyby bílých lidí. V tomto případě by mělo jít o migraci, která by měla stát za zrodem již plně historicky doložené fáze egyptské civilizace. Na rozdíl od jiných názorů by tedy podle tohoto scénáře mělo jít o migrační impulz ze severu a ne z jihu, jak zase tvrdí jiní. Sám Smith ovšem tvrdí, že na kulturní vývoj tento migrační pohyb neměl velký vliv, takže je dost možné, že to jen o jeden z více činitelů v rámci komplexu složitějšího historického dění, z něhož se zrodila historická civilizace starého Egypta (a na rozdíl od jiných o něm máme více evidence). Rovněž je důležité, že tato migrace přišla do Egypta až kolem roku 3000 pnl. za II. dynastie, tedy přece jen až po prvotním počátku, kdy byl historický Egypt kolem 3100 pnl. za I. dynastie založen. Na jeho formování se tedy zčásti muselo podílet starší domorodé nebo alespoň už dříve příchozí obyvatelstvo. Je však možné, že tito nově příchozí byli elementem, který stál za velkým vzestupem civilizace za III. a IV. dynastie, nejvíc zřetelným stavbou pyramid (pokud ovšem nebyly postaveny už dříve, což je také jedna z možností).
Na druhou stranu podle jiných tvrzení ještě o několik století dříve před založením historického Egypta přišla významná migrace kromaňonců do Egypta z jihu a mohla být základem pro pozdější prvotní vznik historicky doloženého egyptského státu. Jak bylo zmíněno, přítomnost nové kultury a vyspělejší kulturní projevy jsou známy již z předdynastického období z doby kolem 3300 pnl. (zejména kultura Nagada II).
Lebka faraona Sanachta (III. dynastie) jasně ukazující kromaňonský typ, hojný ve starším období – hrubší, hranaté tvary, širší tvář, dlouholebost, velká mozkovna