Sumer – první velká bílá civilizace
Úvod
Sumerové byli prvním bílým národem v dějinách, který vytvořil plně rozvinutou a komplexní civilizaci. Náleží jim tak prvenství v dlouhé řadě dalších vyspělých kultur a civilizací vytvořených bílou rasou během dějin. Podle některých názorů vytvořili, navzdory tomu, že díky svému prvenství byli na poli civilizace úplnými průkopníky, jednu z nejvyspělejších civilizací starověkého světa, kterou překonala až řecká Hellas.
Kramer (1976 41): „V oněch dobách byla tato země Předního východu – Sumer (zhruba v polovině dnešního Iráku) – obývána lidem, jenž vytvořil to, co bylo patrně nejvyšší civilizací v tehdy známém světě. Sumer se před čtyřmi až pěti tisíciletími honosil mnoha velkými městy, soustředěnými okolo velkolepých a široce proslulých veřejných staveb. Jeho čilí kupci provozovali rozsáhlý obchod po souši i po vodě se sousedními zeměmi. Jeho vážnější myslitelé a vzdělanci vytvořili soubor náboženských představ, jenž byl uznáván nejen v Sumeru, ale i jinde ve starověkém Předním východě. Jeho nadaní básníci opěvovali s láskou a nadšením své bohy, bohatýry a krále. Jako korunu všeho Sumerové postupně vytvořili pomocí rákosového pisátka a hlíny systém písma, který poprvé umožnil lidem, aby si činili podrobný a trvalý záznam o svých myšlenkách a činech, o nadějích a přáních, názorech a víře. A … nepřekvapuje zjištění, že Sumerové učinili také na poli uspořádání veřejného života významný pokrok.“
Příchod národa Sumerů znamenal příliv velmi kvalitní bílé krve do oblasti, čemuž odpovídá s nimi spojená kulturní exploze v oblasti, kterou později předčili jen Heléni. Krušina (2000 80): „Sumerové do Mezopotámie přinesli již vysoce rozvinutou kulturu, a to s takovou rychlostí, že to lze nazvat ‚výbuchem sopky‘. (…) Podobně jako v údolí Indu vznikla i zde jakoby mávnutím kouzelného proutku civilizace s velkými městy, vysokými chrámy, paláci, soudními dvory, obchodem, lodní plavbou, zavodňováním, metalurgií, matematikou, medicínou a s národem, v němž žili králové a kněží, soudci a lékaři, tanečnice a hudebníci. Sumerové měli vlastní písmo, písaře, školy, literaturu, eposy, básně, zavedli parlamentní monarchii a instituci manželství. Udivuje nás i sumerské vědění na poli astronomie.“
Bič (1990 43): „Sumerové, nejstarší historický národ světa, se nám od počátku své známé existence jeví jako lid se zvláštním smyslem pro řád a harmonii. Proto si dovedli náležitě navrhnout a uspořádat svá města; jejich středem byl chrám. Organizovali i společnost do přesně vymezených a oddělených tříd. Zemi rozdělili systémem kanálů a přehrad. Byli zdatnými obchodníky, ale také vynikajícími umělci. Položili základy různých vědních oborů a na jejich dílo navazujeme i my dnes.“
O oslnivých výkonech Sumerů a jejich nemálo prvenstvích na poli civilizace existuje mnoho dokladů a stejně tak o nich bylo již napsáno mnohé. Tento text o nich pojednává rovněž, ale také se věnuje tomu, co se dnes zamlčuje, tedy co primárně stálo za těmito úspěchy: vysokým vnitřním kvalitám a bílé rasové identitě Sumerů. Šířeji se v souvislosti s tím tato kniha věnuje i rasovému a genetickému vývoji a procesům, k nimž v Mezopotámii docházelo během sumerské éry, a rovněž objasňuje některé dnes zamlžené a matoucí otázky, zejména rasovou příslušnost časných semitských národů v Mezopotámii, počínaje sumerskými současníky Akkady a poté i jejich následovníky.
Vitalitu a sílu sumerské kultury dokládá i skutečnost, že měla velký vliv i daleko na severu Mezopotámie, kde Sumerové ani demograficky nebyli dominantní, například ve významném městě Mari. Svou převahou se prosazovala i bez přímého dobývání v původně zcela nesumerských krajinách.
Je možné, že Sumerové již při svém příchodu do Babylonie disponovali poměrně vysokou úrovní civilizace a jejich společnost měla podobu již celkem pokročilých polobarbarů (jako mnozí kočovní indoevropané). Nebyli to primitivové. Například vynález klínového písma, který byl jedním z jejich nejpozoruhodnějších úspěchů, proběhl už v časné době, protože znaky na některých nejstarších objevených nápisech ztrácejí svou obrazovou podobu a zároveň už jsou v pokročilém stadiu vývoje. Můžeme tedy mluvit o vzniku a velmi raném rozvoji pokročilejší sumerské kultury.
Sumerská prvenství
Četná prvenství na poli civilizace, jichž dávní Sumerové dosáhli, nás udivují dodnes.
Sumerové jako jedni z prvních měli systematické písmo – zde se ale možná se o prvenství dělí s Elamci, Egypťany nebo i nějakou starší civilizací z doby kamenné. Byli však první, do rozvinuli bohatou a systematickou národní literaturu.
Prokazatelně byli první, kdo používal jako bronz. Bronz začali záhy používat k výrobě rozličné škály běžných nástrojů. Jako první používali pily, kladiva, hřebíky, meče a dýky, sekery a mnoho dalšího. Leccos bylo známo už dříve a vyráběno z kamene, ovšem Sumerové původní nápad vylepšili a mnoha předmětům dali dodnes používaný tvar.
Možná vynalezli hrnčířský kruh a každopádně jako první ho začali používat ve velkém. Tisíc let před tím, než ono kolo umístili na vůz vertikálně, používali je horizontálně – jsou prvním starověkým národem, který užíval hrnčířský kruh.
Byli také první, kdo znal sklo a zahájil jeho výrobu, byť to nebylo moderní čiré sklo, jaké známe dnes. Znali a používali i přírodní asfalt – tolik pro stavbu silnic, ale hlavně jako lepidlo. Tudíž jako první poznali i princip lepení. Asfalt ovšem v menší míře používali i při budování ulic ve svých městech – v kombinaci s dlážděním.
Je otázkou, zda vynalezli kolo, ale zřejmě jako první ho začali široce používat.
Jako první stavěli ve velkém z pálených cihel a ve stavitelství používali klenbu.
Jako první též začali ve velkém využívat metalurgii kovů.
Je možné, že jako první zkonstruovali sofistikovanější hudební nástroje – hlavně lyry a harfy.
Sumerové jako první vymysleli systematickou soustavu měr a vah založenou na etalonech, které byly uchovávány v chrámech a každý si své závaží či jiné měřidlo mohl dle nich „zkalibrovat“.
Sumerové patřili k národům, které přály obchodu a asi byli první, kdo rozvinul rozsáhlé a do dalekých krajů sahající obchodní kontakty.
První sepisovali naučné texty v podobě seznamů věcí a slovníků. Sepsali první zákoníky. Založili první školy a univerzity a sepsali první učebnice.
V některých městech jako první ustavili parlamentní monarchii s vládcem, který byl konstitučně omezen. V jiných městech měli jako první v dějinách politickou strukturu, kde se na výkonu moci podílely širší kruhy občanstva.
Sumerové se věnovali nejen válčení mezi svými městskými státy, ale občas už poprvé vyvíjeli i diplomatické aktivity. Tak v Sumeru poprvé vznikla jakási první obdoba mezinárodního práva a jsou tu známy i první mezinárodní arbitráže.
Stejný pokrok jako v organizaci společnosti učinili ve stavbě měst. Některá města netvořila neuspořádaná změť budov, ale jsou zakladateli městského plánování, některé z těchto plánů se dokonce i dochovaly. Některá svá města vybavili takovými výdobytky, jako byla kanalizace, dlážděné ulice a městská okrasná zeleň. Je možné, že jako první zavedli ve svých městech i veřejné osvětlení v podobě olejových lamp. Sumerská města byla obehnána hradbami (ty jsou známé již starší, například z Jericha, nicméně až v Sumeru lze pozorovat jejich propracované použití) s branami, což mimo jiné vedlo k rozvoji dobývacích technik.
Sumerové jako první své vojáky vybavili bronzovými oštěpy, helmami, štíty a brněním. Rozvinuli i vojenskou organizaci a taktiku. Jejich vojáci nebojovali jako neorganizované skupiny, nýbrž v uspořádaných formacích. Ve vojenství nalezli využití i pro kolo, když připevnili k vozu a na ten vůz umístili posádku, která nepřítele zasypávala oštěpy. Byl to první válečný „tank“ na světě.
Jsou nositeli několika prvenství i v zemědělství. Jako první budovali zavlažovací kanály, používali pluh a dokonce vymysleli jeho secí variantu se speciální nálevkou plnou zrní, odkud padalo přímo do brázdy. Ten neznali ještě ve středověku ani Evropané. Sumerové jako první vařili pivo, ovšem dosti odlišné od našeho současného.
Sumerové se však nezajímali jen o přízemní pozemské záležitosti. Upírali své zraky i k nebesům a zajímali se o astronomii a matematiku. Hvězdy uspořádali do souhvězdí, z nichž některé známe v dodnes nezměněné formě. V matematice vytvořili první početní soustavu založenou na šedesátkové soustavě a jako první se plně systematicky věnovali matematice, a to někdy i té pokročilejší.
Jako první zavedli propracovaný kalendář a den rozdělili na 24 hodin, hodinu pak na šedesát minut (tento systém používáme dodnes). Je možné, že jako první vytvořili skutečnou systematickou kosmologii, tedy racionální popis uspořádání světa a kosmu.
categories: Dějiny, Etnologie, národopis