Mezinárodní studie morálního vývoje
Psychologové zjistili konzistentní rozdíly v inteligenci podle rasy a etnické příslušnosti , přičemž Asiaté dosahují v testech IQ nejvyšších výsledků, následovaní bělochy, Araby a Hispánci a černochy na nejnižších příčkách. Jiný výzkum zjistil podobné rasové kontinuum v celé řadě osobnostních rysů souvisejících s morálkou, přičemž černoši a Hispánci dosahují nejvyšších výsledků v agresivitě, sklonu ke kriminalitě a bezohlednosti a nejnižších v pracovním nasazení a schopnosti odkládat uspokojení; Asiaté a běloši dosahují opačných extrémů. Další skupiny jako jižní Asiaté nebo Arabové se pohybují někde mezi.
Vzhledem k korelaci morální zralosti s inteligencí a relativním sklonem černochů a Hispánců k nezodpovědnému chování by se dalo očekávat, že skóre morální zralosti bude vykazovat stejné rozložení. V současné době existuje rozsáhlý soubor výzkumů skóre morálního uvažování v různých zemích, které dokazují, že tomu tak skutečně je. Každá mezinárodně probíhající studie porovnávající P-skóre bílé a asijské populace s ostatními populacemi zjistila, že první z nich je výrazně vyšší.
Výzkum Uwe Gielena a Diomedese Markoulise z roku 2001 shromáždil výsledky studií morálního uvažování s využitím DIT ve 14 zemích světa, přičemž byl zkoumán průměr P-skóre na začátku střední školy, konce střední školy a na vysoké škole ve 12 zemích, pro které byly tyto informace k dispozici a rasové složení testovaných populací bylo jasné. Byl tak stanoven průměr pro čtyři sledované rasové skupiny a podle rasy se vyjevilo obvyklé rasové kontinuum, kde Asiaté dosahují nejvyšších výsledků v morální vyspělosti a černoši nejnižších.
Skóre černochů bylo založeno pouze na nigerijském vzorku, protože je to jediný vzorek černochů, pro který máme skóre jak pro vysokoškoláky, tak pro středoškoláky. Studie převážně černošských vzorků středoškoláků na Jamajce a v Trinidadu a Tobagu však potvrdily, že mají výrazně nižší P-skóre než ostatní rasy.
Existují dva důvody k domněnce, že rasové rozdíly v P-skóre jsou větší, než uvádí Gielen a Markoulis. První vyplývá ze skutečnosti, že dosažené vzdělání je nejlepším prediktorem morálního vývoje. Výzkumníci zjistili, že morální vývoj lidí má tendenci se zastavit na průměrném skóre pro poslední dosaženou úroveň vzdělání. Pokud někdo opustí střední školu, jeho skóre morálního vývoje se pravděpodobně po zbytek života nezvýší. Vzhledem k tomu, že velká většina lidí v bílých a asijských zemích navštěvuje alespoň nějakou střední školu a třetina nebo více z nich pokračuje na vysoké škole, jsou výše uvedené skóre morálního uvažování pravděpodobně poměrně dobrým odhadem průměrů v těchto zemích. V mnoha rozvojových zemích, včetně většiny těch, kde bylo morální uvažování studováno, však navštěvují vysoké školy pouze malé menšiny a méně než polovina navštěvuje střední školu. V důsledku toho vzorky studentů středních a vysokých škol studované v rozvojových zemích představují relativně elitní segment populace a mohou mít ve srovnání se svými krajany vysoké skóre morálního uvažování.
Druhým důvodem, proč mohou mezinárodně probíhající studie podceňovat rasové rozdíly, je velký počet neplatných testů ve vzorcích rozvojových zemí. Vynálezci DIT vymysleli důmyslný způsob, jak zjistit, zda subjekty testu rozumějí. Test vyžaduje, aby subjekty ohodnotily a seřadily různé možné reakce na morální dilemata kladená v testu. Nejprve ohodnotí odpověď jako velmi, střední nebo málo důležitou při posuzování morální volby a poté seřadí, které z možností jsou pro ně nejdůležitější – viz vzorová otázka DIT zde . Pokud jsou hodnocení a pořadí nekonzistentní, psychologové usoudí, že subjekty testu neporozuměly, a zahodí ho. Informace o počtu diskvalifikovaných testů nejsou ve všech případech k dispozici, ale ve dvou ze tří studií arabských vzorků a studií středoškolských studentů v Belize a Trinidadu a Tobagu byla zahozena více než polovina testů. To znamená, že pro velké procento, možná většinu, lidí v černošských a arabských zemích není DIT účinným měřítkem morálního uvažování. Vzhledem k tomu, že morální úsudek souvisí s inteligencí, je logické, že lidé, kteří nerozumí poměrně jednoduchému psychologickému testu, pravděpodobně nebudou mít pokročilé morální uvažování.
Nejběžnější statistikou, kterou máme v morálním uvažování, je P-skóre, ale existují také informace o tom, jak různé národnosti skórovaly v jednotlivých fázích Kohlbergova vývoje. Níže uvedený graf ukazuje skóre jednotlivých fází pro vzorky středoškolských a vysokoškolských studentů ve čtyřech zemích, jednom bílém, jednom asijském, jednom arabském a jednom černošském. Nejvýraznějšími rozdíly jsou relativně vysoké skóre černochů ve fázi 2 , fázi sobeckosti, a vysoké skóre Arabů ve fázi 4, fázi autoritářského udržování norem.