Co mají Obama a Fischer společného?

Před pár dny jsme se mohli v Lidovkách dočíst, že „Americký prezident Barack Obama uspořádá v Bílém domě v úvodní den židovského svátku Pesach sederovou večeři. Ta je připomínkou vyvedení Židů z egyptského otroctví a poprvé k ní Obama se svými přáteli zasedl loni“. Pokud si dobře pamatuji, dělo se totéž minimálně i v případě Chanuky. Je […]

Continue reading → Co mají Obama a Fischer společného?

Pohanský rituál a uctívání

Moderní pohanské rituály lze rozdělit na ty, které se provádějí veřejně a které se vykonávají soukromě. Veřejné rituály jsou obecně spojeny s cyklem ročních dob, tj. jedná se o kalendářní obřady. Letní a zimní slunovrat jsou jakožto nejdelší a nejkratší dny ročního cyklu hojně slaveny dnešními pohany, jak tomu bylo i u pohanů v minulosti. Podobně je […]

Continue reading → Pohanský rituál a uctívání

Chléb a hry

Afinita ke hře je, jak známo, záležitostí hlavně  dětského věku. Zejména však proto, že platí, kdo si hraje, nezlobí, je hra podporována i ve věku dospělém. Tentokrát již ne rodiči, ale těmi, kdož udávají směr světového vývoje. Bohužel jejich soukromé cíle jsou na hony vzdálené od mírového uspořádání světa a zdravého (po všech stránkách) vývoje lidstva, […]

Continue reading → Chléb a hry

Vlastenectví dneška

Pokud bych měl popsat stav dnešní vlastenecké scény, řekl bych, že jejím nejvýraznějším rysem je extrémnost.  Extrémním shledávám to, jakou podobu soudobé formy vlastenectví mají a jakými idejemi jsou prostoupeny. Musím však říci, že se tomu nedivím. V době, kdy se všemu, co má nějaký vlastenecký nádech, dává automaticky negativní nálepka, by byl zázrak, kdyby se to […]

Continue reading → Vlastenectví dneška

Nějaký princ mi může …

Lidé, radujme a veselme se! Přijel k nám na návštěvu princ. Tak nějak vyznívaly oslavné chvalozpěvy v masmédiích během posledních dní. Můžeme si říci, že když se stane celebrita, dle tisku hodna obdivu, z úchylného magora, který předvedl svou epizodku v nějaké reality show, tak proč ne z prince Charlese. Já si však myslím, že se zde nejedná jen o […]

Continue reading → Nějaký princ mi může …

Prokletí zlata

Zlato je symbolem blahobytu a majetku vůbec, je přenosné, malého objemu, nezkazitelné při zakopání snadno proměnitelné, neztrácí hodnotu. Díky kombinaci těchto vlastností s povahou lidí se stalo symbolem prokletým, spojeným s potoky krve. Mnozí lidé se stali na zlatu závislými tak, že pro něj vraždili, podváděli a okrádali druhé. Místo, aby se stalo symbolem ušlechtilosti (popř. […]

Continue reading → Prokletí zlata

Pohanská božstva a princip kosmického řádu

V moderních pohanských tradicích je vyznáváno ohromné množství božstev.  Jsou mužská i ženská, zahrnují síly a činnosti od moudrosti po opojení, od války po mír a od plodnosti po smrt, mezi mnoha dalšími pohanská božstva často ztělesňují živly a síly přírody, ale také aspekty kultury a psychologie. V některých případech velmi precizní funkční a lingvistické korespondence mezi […]

Continue reading → Pohanská božstva a princip kosmického řádu

Za hloupost se platí

Nedávno jsme se mohli dočíst, že “sokolí oko” v podobě VP na plaveckém stadionu “odhalilo” vojáka AČR, který měl na těle vytetováno heslo “Mou ctí je věrnost”. Následně mu byl ukončen pracovní poměr a čeká ho “popotahování” u PČR a pravděpodobně i soud. Bude zjišťována jeho angažovanost v neonacistickém hnutí a naopak nebude brána v potaz kvalita jeho přístupu […]

Continue reading → Za hloupost se platí

O co ve fotbale jde aneb není to balet

Nedávno jsem vyslechl rozhovor dvou uvědomělých mladších pánů, že fotbal je plný násilí, nelze na něj jít s dětmi atd. Prostě odpapouškovali přesné to, co nám tisk předkládá prakticky po každém ligovém kole. Žvástům ve stylu, že lidi nechodí na fotbal kvůli občasným „výtržnostem v hledišti“ se upřímně vysmívám. Kolik lidí chodilo před 15 lety, kdy hooligans […]

Continue reading → O co ve fotbale jde aneb není to balet

Wotanský válečnický duch

Mezi mnoha velkými parodiemi na onen úmysl oživit původní tradice Ásatrú je jistě jedním z jeho nejkřečovitějších aspektů naprostý nedostatek wotanského ducha v člověku. Válečnická stezka einherjů, Wotanových neohrožených vyvolených bojovníků, přišla o své vlčí roucho a medvědí kůži a náhradou je nepřirozené, pacifistické, humanistické, křesťanské myšlení. Veškeré stopy po darech otce Všeotce člověku: dechu života (staronorsky […]

Continue reading → Wotanský válečnický duch

TV – hlavní nástroj novodobé propagandy

Goebbels dokázal divy s rozhlasem a tiskem. Novodobí propagandisté mají v rukou mnohem účinnější zbraň. Člověk z podstaty věci více uvěří tomu, co na vlastní oči vidí, než tomu, čeho se zprostředkovaně doslechne. Bohužel mnoho lidí již nedokáže rozlišit realitu od přikrášlených a účelově nám podsouvaných obrázků v televizi. V televizních studiích se stále méně dělá umění. Nejde rovněž jen […]

Continue reading → TV – hlavní nástroj novodobé propagandy

Pohanství a satanismus

Příklad učitelů v Británii a Spojených státech, kteří byli propuštěni ze svého zaměstnání kvůli svým vazbám na pohanství, ilustruje, jak výbušné může být téma moderního pohanství ve veřejném životě. Jeden z faktorů, který k tomuto stavu věsí přispěl, je běžné spojování pohanství se satanismem, spojování nekonečně prohlašované  fundamentalistickými křesťany a dalšími oponenty alternativních náboženství a opakované bulvárními médii […]

Continue reading → Pohanství a satanismus

Homofobie

V běžné řeči se nám zabydluje stále více výrazů z politicko korektního slovníku. Patří sem i pojem homofobie. Slovo, které před pár lety téměř nikdo neznal. Nyní se nám však dostalo do kurzu a to nejen kvůli odboráři Duškovi. O tomto pánovi i o slovech ním vyřčených si můžeme myslet svoje. Zarážející je však jednotná a rázná […]

Continue reading → Homofobie

Nostalgie po starých časech

Často u nacionalistů pozoruji nostalgii po starých časech. Někteří by se nejraději navrátili do romantismu konce 19. a počátku 20. století. Jiní jdou ještě dále a vzorem je jim šlechta a duchovenstvo středověku či ještě starších dob. Přiznám se, i já rád čtu historické romány o hrdinství, starověké legendy plné moudrosti či příběhy heroického vzepětí […]

Continue reading → Nostalgie po starých časech

Pohanství a křesťanství: Tíživá historie

Pokud moderní pohané vnímají hinduismus jako příbuznou víru, kterou silně respektují a oceňují, téměř přesný opak by se musel říci o křesťanství. V populární  rozpravě moderních pohanů, jak ji lze vidět v pohanských časopisech, na internetových stránkách a diskusních portálech,  je křesťanství často odsuzováno jako náboženství protipřírodní, zaměřené proti ženám, pohlavně a kulturně represivní, zatěžující pocitem […]

Continue reading → Pohanství a křesťanství: Tíživá historie

Bajka o mravenečkovi

Mraveneček, který byl výkonný a šťastný tvoreček. Trávil zde celé dny, pracoval a zpíval si u práce krásné písničky a radoval se ze života. Byl výkonný, byl šťastný, ale běda! Nikdo ho nekontroloval! A tak Sršeň, hlavní vedoucí, který toto považoval za nepřípustné, vytvořil pracovní místo kontrolora, na které přijal Švába s velkými zkušenostmi v […]

Continue reading → Bajka o mravenečkovi